Novinky O mně Kate Aimy BudinkaLupínaArchiv

30.11.2014 - Listopad!!!! Tento měsíc byl prostě amazing :-). Úžasná intenzivka s Olgou Maniewskou. Kde jsem protáhla jak Lupínku, tak Bungee. Bunggulka dělá úžasné pokroky a pracovat s ní je radost. Hned po tomto víkendu jsem sedla do letadla a hurá s mým drahým manželem na Seychely. Byl to nádherný týden v ráji. Sice bez dědiček a bez pejsků, ale právě to tomu dávalo to kouzlo :-) :-) :-)

V této době i oslavila Lupínka své 2. narozeniny.

No a hned víkend na to hurá na závody. S Lupínkou jsme složili další dvě A1. Tentokráte v Hradišku u Sadské. První běh krásně valila, ale bohužel můj povel, aby šla vpřed vzala doslova a šla až do rohů haly překonávat překážky, které tam byly jen odložené :-) Ale i tak jsme byly na 2. místě. A druhý běh čistě, takže 1. místo. Jinak postupovka v druhém běhu 4,95m. A to moc neběžela, protože jsem svojí energii (a ta je pro náš tým nezbytná) nechala v autě :-) :-).

Jinak s Budinkou jsme byly ještě jednou na pasení. Opravdu mne to přesvědčilo, že zde v Praze to není pro nás. Vidět jak někdo mrská jiného psa bičem po hřbetě, není šálek pro mne. A tak budeme jezdit mnohem dále. Lucka N. nám zajistila, že od jara můžeme k její trenérce :-) No a v zimě jedeme zkusit pást ovečky až k Jičínu. Tak snad tam budou skvělý lidi.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1.11.2014 - Zimní pohár agility - Všetice u Neveklova. Bylo to hodně náročné, hlavně pro mojí psychiku :-), ale zvládli jsme to. Lupínka zvládla zaběhnout 4 běhy a v podstatě všechny čistě :-). První byl opravdu komický - rozhodla se, že půjde všem ukázat, že je to opravdu nefalšovaná pyrena. Z odložení se sebrala a šla vyštěkat všechny psy, kteří byli v dosahu. Chudák všichni si je drželi skoro nad hlavou a doufali, že se Lupča neodváží k nějakému ataku. Ona však šla zase jenom pošéfovat situaci za mně a pohlídat parkur. :-) No vůbec jsem se divila, že jsme ještě potom zvládly vyběhnout. Já totální psychická troska po jejím předvedení a ona jak mišuge. Tímto se všem moc omlouvám :-)

No ale doběhla čistě, jen to byl disk za šikanování spoluhráčů :-) Další dva běhy už byly ok, začala se soustředit aspoň trochu na mne. Já jsem jí ale vůbec nevěřila, furt  jsem čekala co zase vyvede. Takže to byl opravdu freestyle. Moje vedení bylo nulové. Oblouky přes celou halu. To, že se umí stahovat okolo bočnice vůbec neznala. Takže sice běhy čisté, ale s šíleným časem. Bylo to 6. a 5. místo (z 22 psíků). Krásný běh pak předvedla ve finále (kam se kupodivu nominovala :-)), kde už opravdu hezky mastila, ale na bednu to nestačilo. Před námi byla elitka medií Petra H. atd. :-) Lupínka byla na 4. místečku. Ale myslím, pokud se nemýlím, tak byla nominovaná  jako jediný A1 psík. A na to, že si na závody teprve zvykáme je to pro nás úplná bomba. Těšíme se na další závody na konci listopadu. Doufám, že zase někomu nezpůsobíme šok vyštěkávající Lupčou :-)

No a s Bunggulkou nám to už začíná taky hezký jít. Drtíme uličku a obíháme vesele bočnice :-)

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

28.10.2014 - Dvojzkoušky agility Hloubětín. Po Brně jsem nabyla dojmu, že Lupínka už tolika prostředí na závodech neřeší, ale mýlila jsem se. A dnes mne o tom Lupínka přesvědčila. První A1 stavila Alice a bylo to strašně super. Přesně běh pro jedničky. Ne že bych potřebovala na závodech jenom kolečka, ale pokud řeším se psem vůbec závodní atmosféru a jiné podobné věci, tak složité parkury rozhodně nejsou na místě. A o tom si myslím by jedničky měli být. Bohužel druhá paní rozhodčí Pánková to pojala trochu jinak. Jedničky v jejím podáním můžete vidět na obrázku. Parkur je to hezký, ráda bych si ho zaběhala s dvojkovým psem, s kterým již řeším pouze vedení. Ale jednička?????

Takže první běh super, sice skočenka na kladině :-), ale to se srovná, až Lupča přestane řešit okolí. Postupovka 5,02m/s  a nejlepší čas :-). Bylo to 5. místo.

Druhý běh, stahují Lupínku již na dvojce, ta se na mne vypr... a hurá do druhé díry :-). Neva pokračujeme tunel, áčko a opět stahování na skočce. Lupča už to nedává psychicky odchází si čmuchat. A pak ještě moje blbá snaha o kladinu, když vůbec neběží a tradá raději pryč s parkuru. Hrůza, hrůza......

Naše další závody jsou poprvé v hale na písku, tak jsem na skřítka zvědavá, jak se ještě popasuje s tím to :-) :-)

Jinak naší smečku rozšířila úžasná šeltie Bungee, kterou mi půjčuje na běžkání Lenka Pešková. Moc jí za to děkuji a snad neuděláme s Bungee ostudu a něco natrénujeme :-)

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

25.10.2014 - Kate Bonnie Jelis slaví své 11. narozeniny. Děkuji ti miláčku, že jsi mne přivedla k úžasnému sportu agility a přeji ti ještě hodně let prožitých s naší velkou rodinou, která tě bude každým dnem opečovávat a milovat.

-----------------------------------------------------------------------------------------------

18. - 19.10.2014 - Podzimní Brno - Závody agility. S Kačkou a jejím Dexíkem a Jokinkou jsem vyrazila na celý víkend na závody do Brna. Závodila jsem s Budinkou a Lupínkou. Bylo to moc fajn a hlavně nás to s Lupínkou zase posunulo o krok dále.  Z 5 běhů byla Lupínka 4x DIS :-), takže dobré skoré. Ale já odjížděla v naprosté euforii, protože můj malý skřítek na těchto závodech propadnul naprosto závodní atmosféře. Konečně si začala běhy užívat a já jenom zírala a nestíhala :-). Je ještě hodně práce před námi, ale abych řekla pravdu ke štěstí mi stačí pocit, že mám dalšího parťáka, který si to užívá a má z toho radost :-). Nejšílenější okamžik závodů byl asi, když se rozhodla přeletět houpačku a dolétla hooodně daleko :-), ze mě prý vyšlo jen "ty vole Lupíno" :-). Co se týče našich RC, tak první kladinku měla úplně luxus, druhá byla skočená protože se zatáčelo (a to ještě neumíme :-)) a já se snažila jí i přesto stočit a tím pádem nenatáhla poslední krok. No a třetí kladina úplná skočenka, to bohužel vůbec nechápu, ať jsem si zpomalovala video jak jsem chtěla prostě tam najednou vložila úplně zbytečně ještě jeden krok - takže buď byl šok běžící Pupík vedle ní tělo na tělo :-) nebo prostě čekala, zase nějaké točení. Ale i tak velká spokojenost - konečně na kladině běží i v cizím prostředí, krok doladíme časem :-).  

Na závodech jsme se potkali s Anetou a její Gee (POD) - holky si myslím mohly podat v některých diskách packu :-) asi to od sebe od koukly :-)

No a Budinka se také moc snažila, bohužel velikost skoček L už opravdu moc nedává. V sobotu leželo hodně latí na zemi a v neděli jsem jí po prvním běhu již odhlásila. Bylo vidět, že na každou skočku se musí hodně soustředit, aby ji vůbec dala. Ani na rovince se nemohla rozeběhnout. Holt artróza si vybírá svojí daň a uvidíme, zda prostě nebude běhat jen pro radost občas na M. Každopádně to není konec světa, hlavní je, že jí viditelně nic nebolí.

                                   

VIDEO - ZDE

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

11.10.2014 - Dvojzkoušky agility Počernice. Tak jsem po hodně dlouhé době zase vyrazila na dvojzkoušky. Vzhledem k tomu, že jsem s holčičkami žádné trojky honit nepotřebovala, tak jsem na tyto akce přestala jezdit. Ale protože máme ve své smečce mlaďocha Lupínku, která se potřebuje vyběhat na jednodušších tratích, tak jsem je zase zařadila do svého programu :-) A bylo to opravdu super - za tři hodinky jsme jeli domů, parkury byly moc fajn (stavil Petr Rybář) a prostředí taky moc super. Lupínka konečně začíná propadat závodní atmosféře a soustředí se většinou ne běh :-) Sice rezervy co se týče rychlosti ještě jsou - na cvičáku běhá podstatně rychleji, ale u mne úplná spokojenost. Ještě jí nejsou ani dva roky, takže nároky na naší malou pyr jsou opravdu malé :-) Hlavním naším cílem je si běhy užít s radostí, a jak dopadnou je celkem šumák :-).

Třešničkou na dortu bylo, že se konečně rozeběhla i na kladině a předvedla 2x svoje RC :-) V prvním běhu jsem nás omylem diskla a navedla jí do jiné díry tunelu. V druhém běhu jsme opět JÁ špatně navedla Lupínku do slalomu. Jinak II.běh 2. místo MA1 :-)

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

4. - 5.10.2014 - Pohodička na chatě. Konečně jsem si jela zase na chvilku odpočinou na chatu. Tak jsem pořídila pár hezkých foteček holčiček. :-)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                                         Kate - 11 let                                                                                     Lupínka - stále ve vysmáté náladě :-)

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

20.9.2014 . Oslava světového dne zvířat - Pankrác.  V sobotu jsme vyrazili ve složení já a Budinka, Zuzka V. a Leyla a Rafík, Terka a Mája a Abby, Katka a Efra, Jana a Ímy a Zorka, Alča a Pampi na exhibiční vystoupení do centrálního parku Pankrác. V naší režii bylo nejen agility, ale i tanec se psem, canicross a cvičení na míčích. Náš hlavní moderátor byla jak jinak než Jana J. :-) Zase jí to moc šlo. Zuzka a Jana si připravili moc hezké taneční vystoupení. Bohužel nám vše překazilo počasí a celá akce se předčasně ukončovala. Ale i tak jsme si to užili a zase tak strávili příjemný den se svými psíky. Všem kdo se zúčastnil strašně moc děkuji.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

9. - 29.8.2014 - Náročný srpen :-). Srpen byl dosti náročný, protože byl plný akcí a já nestíhala aktualizovat. Od 6. do 16.8. jsem já, Dáda, Patriček, mamka a Zuzka V. strávili v pronajaté roubence v Jeseníkách. Chaloupka byla jak malovaná a místní lesy také. Celý týden byl ve znamení hub a borůvek. Psíku jsme měli s sebou pět, Zuzka měla s sebou Leylu a zbytek byla naše smečka. Lupínka si užila plavání, další činnost která jí opravdu baví :-) Byl to náročný týden, sice jsme na naše dva kluky byly tři, ale to je málo :-) Je uhlídat by měla problém i celá armáda :-). Ale už se těším na příště.

16.8. začínalo Pandí letní soustředění u nás na cvičáku. Uteklo to jak voda. Měla jsem samé šikovné lidičky, s kterýma je radost pracovat, tak jsem si to jen užívala.

29.8. jsem pak vyrazila s Lupínkou a Budinkou do Kladna k Romaně na intenzivku. Ta malá potvůrka mě mile překvapila, z těch mnoha kladin nebyla ani jedná skočená :-) a dokonce i bez targetu běháme až dolů ..... :-) :-) Byla tam příjemná atmosféra a já si užila skvělé dopoledne se super holkami. Krásně zakončené prázdniny a podle počasí venku, asi i celé léto.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2.8.2014 - Neoficiální závody agility - Trutnov. Vyrazila jsem se všema třemi holčičkami na neofika. Hlavní důvod - Lupča. Od incidentu v Kladně se už sice rozběhala krásně, ale ještě stále moc neběží na kladině. Přitom na cvičáku jí má na pár skoků a před Kladnem, jí to nedělalo problém ani na závodech. Takže jsem se rozhodla absolvovat pár neoficiálek, abych si mohla dát na kladinu target a jí tak ujistit, že je vše ok :-). No, a když už jsme jeli takovou dálku, tak jsem přihlásila i Aimynku a Budinkou.

S Lupínky jsem měla obrovskou radost, bylo vidět jak závodění začíná  naprosto propadat jako moje ostatní holčičky :-) Byla jako vítr a moc jsme si to užily. Budinka a Aimynka běhaly taky moc hezky.

Naše výsledky:

Lupínka M - jumping - 2. místo, agility 1. místo, součet 1. místo

Budinka L - jumping - 3. místo, agility 2. místo, součet 2. místo

Aimy S - agility 1. místo, součet 3. místo

 

     LUPÍNKY VIDEO ZDE!!!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

5. - 13.7.2014 - Dania cup 2014 - agility!!!! Myslím, že tuto dovolenou již nic letos nepředčí :-) Do Dánska jsme vyrazili ve složení, já, moje mamka, můj starší syn Davídek a Kačka. A 5 psů. Všichni jsme se narvali do mého Oplíka a vyrazili směr Dánsko. Cesta i s pauzami trvala necelých 12 hodin. Pro mne už brnkačka, asi za chvilku přesedlám na kamióny :-).

Po příjezdu na naše zajištěné ubytování nás čekal šok. Zvládnu hodně, ale takovou špínu a odpadků jsem neviděla snad v životě. Dokonce jsme si během hodiny málem odvezli blechu. Bylo nám jedno, že je již večer a mi nemáme kde spát - hlavní bylo, že jsme byli pryč. Co teď!!!Nic naplat jedeme na stadión, kde se bude od zítra běhat. Unavený z cesty, s Davídkem co už prostě nechtěl být v autě, psi co nechtějí být v autě a roztávajícím se masem Budinky na barf jsme stály nešťastné na prezenci a skoro plakaly - "NEMÁME KDE SPÁT, POMOC!!!" :-) Dánové se nás ujali a doslova zachránili. Dostali jsme dva nádherné pokoje, maso nám dali do mrazáku a ochotně nás zaprezentovali :-). Ještě ten večer jsme si vytelefonovali nové ubytování, co jsem měla v záloze. A druhý den se stěhovali konečně do krásného domečku. No co dodat - máme na co vzpomínat a nyní se tomu už jenom smějeme.

Když jsme odjížděli do Dánska s tím, že se budeme koupat v  moři, všichni se nám smáli, že tam se nedá. Ať si vezmeme neopren. Chacha, jak se mýlili. Bydleli jsme 15min. od fjordů kde voda byla 25stupňu, vzduch 30 stupňů a hlavně písečné pláže. Kam se hrabou jižní země. Když k moři, tak na sever :-). Pro psy jsme našli poloostrov kde nebyla ani noha a i oni se vyblbli v moři. Budinka i Lupča mne překvapily - plavání v bazénu na nich zanechalo následky - a samy se vydaly si zaplavat :-). Za zmínku i stojí nádherné medúzy, které nežahaly a na dotek byly strašně příjemné.

Navštívili jsme hrad (nyní přestavěný zámek) Kronborg, nádherný ostrov Mon s křídovými útesy i město Odens, kde se narodil Andersen. Pokud někdo přemýšlíte kam jet na dovolenou, Dánsko vám nabídne všechno. Jen 12 hodin jízdy (bez pauz 10h.), psíky můžete vzít sebou. Dokonce psy jsme viděli i na veřejných písečných plážích -  jen museli být na vodítku.

A co Dánsko a agility? Organizace šlapala doslova jak hodinky. Ještě týden před závody jsme dostali podrobný časový rozpis - minutu po minutě. A ono jim to opravdu fungovalo. Dokonce se mi 3 pesani ani jednou nekryli. Skvělý systém tabule před startem, kde jste si mohli kontrolovat, jaké číslo zrovna přesně běží byl nepostradatelný. Nikdy se mi nestalo, abych v cíli hledala vodítko, vždy jsem ho měla i s hračkou nachystané. Rozhodčí stavěli skvělé parkury. Dokonce jsme měli i čest vidět Japonského rozhodčího. Přítomno bylo 21 států (Japonsko, USA, Anglie, Slovinsko, Norsko, Švédsko .......) Většina běhů byla rozdělena na výkonnosti, pouze kvalifikační ne. Jenom pro představu v kategorii L cca. 250 psů, LA2 cca. 70 psů, kategorie MA1 24 psů, kategorie LA1 cca. 80 psů, kategorie senior S cca. 8 psů. Ohodnocovalo se podle toho kolik startovalo psů. Tzn. pokud jich startovalo 8 vyhlašoval se jen vítěz. Pokud jich startovalo 70 ohodnocovalo se do 9 místa. Nestačilo jenom doběhnout čistě, ale hlavně rychle. Kategorie S, M byla nabytá hlavně šeltičkami a kategorie L samozřejmě BOC.

A co naše výkony. Nejvíce zářila Aimynka. Za prvé měla v kategorii nejméně psů :-), ale hlavně jí  sedla snížená velikost na seniory. I přesto, že běhala cca. proti 8 psům, nedalo by se říci, že to bylo jednoduché. Většina z nich byli vyběhaní psíci v nejlepších letech a s dobrou rychlostí. Veteráni v Dánsku jsou od 7 let. Aby uklohnila medaili musela být prostě první. Já jen zírala jakou dokázala vyvinout rychlost na snížených eskách. Nakonec Aimynka vybojovala 4x zlatou medaili a jednou byla na 2. místě.

Ani Lupínek se neztratil, sice jsme na začátku týdne trochu ještě bojovali s naším zážitkem z Kladna, kdy mě pokousal pes a ona prostě neběžela a furt hlídala kde na nás co vyběhne ...... Dokonce i do látkáče se bála, kladinu skákala - prostě to nebyla její rychlost - táhla se jak smrádek :-) Ale díky Kačce jsme to zlomili a poslední běh dokonce zase letěla jak namydlený blesk :-). Doufám, že už jsme to zahnali. Díky Kačííííí :-).

No a naše snažení bylo odměněno - Lupínka 2x bronz. 

Budinka se ve velké konkurenci také snažila. V naši kategorii s námi např. běhal i Lee Gibson. Běhala krásně. Moc mne mrzí, že první den, nám připsali chybu, kterou opravdu neměla, protože to máme celé natočené. A vzali tak Budince 3. místo. Nakonec jsme skončili na 8. místě, které bylo také ohodnoceno. Budinka si tak odvezla granulky za 7. místo a 2x 8. místo z 70 psů :-) I Kačka s Jokinkou poslední den zazářily a ukradly, tak Dánům jeden bronz. :-)

Byl to nádherný zážitek a za 3 roky jedeme určitě znovu!!!!

 

Pohodička na poloostrově u fjordu.

 

 

 

 

 

 

                Lupínka 2x 3. místo.                                            Náš domeček kde jsme bydleli.                              Aimynka 4x 1. místo a jednou 2. místo.

 

Medúzy byly na dotek opravdu příjemné.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

28. - 29.6.2014 - ZOO Plzeň a agility závody Brno. V sobotu jsem trochu provětrala foťák a vyrazili jsme na super výlet do Plzně. Plzeňská zoo je podle mne ta nejhezčí kterou znám, a proto do ní jezdíme dost často. Počasí nám vyšlo luxusní, děti standartně zlobily a já si to maximálně užila :-) V neděli jsme jeli vyzkoušet novou halu s umělou trávou do Brna. Hala nádherná, venku bylo 30 stupňů, ale uvnitř bylo příjemně a hlavně na nás nepařilo sluníčko. Trochu mne zklamal povrch. Protože nechat si postavit takovou super halu a to nejdůležitější pro agiliťaka povrch, pak takto zahodit :-(. Jednalo se asi o nějakou umělou trávu, ale spíše to připomínalo koberec. Asi tráva nějaké první generace bez chlupu a už dosti sešlapaná. To ta naše jetá tráva co máme u nás na cvičáku je tisíckrát lepší. Budinka se mi tam totálně vysekala, ale pak už přišla na to, že musí pomalinku a dopadat vždy až tak 3 metry za skočku a nesnažit se točit na těsno. Problém tam budou mít rozhodně psi co skáčou silově. Malé holky problém neměly. Takže určo se těšíme na další závody v Brně :-)

Jinak co se týče výkonů, Aimy a Budinka vždy 4 místa :-) A Lupínek 1. místo v zk. MA1.

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

14.6.2014 -  Pátek 13. v sobotu! A mám za sebou doufám, že v tomto roce poslední pátek 13. Jenom se o jeden den opozdil a bylo to v sobotu :-) Již celý týden jsem si říkala, že do Kladna na závody na které jsem nahlášená nemám jet. Ale nedalo mi to a přeci jenom jsem v sobotu vyrazila. Jaká osudná chyba. Nejdříve jsem se držela GPS, které uvedli pořadatele - jaká chyba!!! Skončila jsem na Sletišti. Po navigovaní Irenky po telefonu jsem dorazila. Poté jsem položila stan při rozbalování do hovna, a prý že to přináší štěstí :-) No a pokračujeme. Start prvního závodníka v 8.15h. Já kráva namlsaná z Německa naklusala na start v daný čas a šla si rozehrát Lupču. Vydržel jsem to 15 minut :-) pak mi moje záchrana Irenka na Lupínku přinesla domeček. Konečně start v 8.30h. Následoval můj pád na parkuru a nějaké takové doběhnutí. Dále jsem dovolila projít kolem přivázaného rasla u nás před stanem. A on mě pokousal. Jako, že dělám se psy už hodně dlouho, ale jelito přes celé lýtko a dvě luxusní díry jsem ještě neměla. Smutné na tom je, že ten pes chodí k nám cvičák. Doufám, že už nebude. Při představě, že se budu bát na vlastním cvičáku kdy mi vyběhne na děti nebo se stane něco jiného mne jímá hrůza. No a vše to dovršil druhý běh s Lupínkou, kdy při nástupu na start paní "rozhodčí" Maroušková si šla hrát se svým tervíkem Lupínce 2 metry za zadkem, kde jsem jí potřebovala odložit. Co dodat. Řád agility jí asi nic neříká (Pes by měl mít na startu a v cíli dostatek prostoru (nejméně 6 metrů)). Lupča vyběhla totálně rozhozená, přizabila se hned na první překážce a celou cestu hlídala, kde jako na nás vyběhne ten pes. Takže vůbec neběžela, zóny odskákala a když jsem se s ní aspoň chtěla po době potahat, tak kolem nás si rozeskakovali samé Lka. No asi to bylo tím, že zrovna běželi Mka :-). Takže jsem ve 12h. odjížděla z Kladna jak namydlený blesk a čekala co se ještě ten den stane. Naštěstí si Aimy "jen" vrazila osinu do dásně a já  jí večer operovala :-) ale jinak už jsem to přežila.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

29.5. - 1.6.2014 - Berliner Bären Cup in Berlin - Německo. Jsme doma a máme hodně zážitků a na co vzpomínat. Opět jsem běhala ve složení tří psíků, bohužel v Německu jeden psovod může běhat pouze se dvěmi psy. Takže jsem Aimy a Budinku musela mít napůl a holky si tak zaběhaly každá jen 4 běhy. Ale za to to vynahradilo nádherné ubytování v luxusním domečku, skvělé jídlo na závodech a super lidičky všude kolem nás. Němci si opravdu dokáží libovat ve výběru jídla, takže jsem si opravdu užívala jejich dobroty :-) různé druhy těstovinových salátů, zapečené směsi, dortíky - na to vše budu dlouho vzpomínat :-). Ale ne jenom na jídlo, ale vidět na parkuru paní na vozíku nebo slečnu bez nohy byl opravdu zážitek. A to že to dávaly jako každý jiný psovod - fakt hustý.

No, ale samozřejmě nej zážitek pro mne bylo, že Lupínky to byly první oficiální závody. A jsem ráda, že jsme to pojali takto slavnostně a já si to užila na tisíc procent. Lupínku měřil německý pan rozhodčí a první měření bylo 35cm a další dvě 36cm. Velmi zdvořile se mne ptal zda jí chci do M? A já odkývla ano. Já sama nemám ráda, když někteří lidi rvou psy kam nepatří a rozhodně to nebudu dělat. A to že jich můžeme na závodech potkat hodně. Já si agility závody hodlám užívat a ne vyhrávat za každou cenu. O tom to není.

A co samotné běhání. Jela jsem tam s tím, že Lupínka bude určitě z takovéto akce totálně rozhozená, ale Raritka překvapila. Tisíce lidí a psů nalepených na parkuru, žádné ohraničení parkuru (pouze položené pásky na zemi), hrající hudba na plné kule i při běhání - nic z toho neřešila. Máme tedy ještě hodně co dohánět, jako naší ošklivou houpačku, lepší příchod na parkur, sehrát se .........  ale na to, že byla poprvé na ofikách :-) :-)

No a Aimy a Budinka taky super. Budinka dokonce držela laťku na postupovce kolem 4,8m. Na Aimynce je už znát její věk, ale valila co jí sily dovolily. Jsem na všechny tři moc pyšná.

Jo a za zmínku asi stojí i jak si vedly mezi ostatními psíky:

Lupínka 1. místo jumping (31.5.2014), 6. místo kombi. (1.6.2014)
Budinka - 7. místo kombi. z 46 psů (31.5.2014)
Aimy - 8. místo jumping z 44 psů (30.5.2014)

 

VIDEO ZDE

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

18. - 19.5.2014 - Nativia Challenge Horní Bezděkov. Tak naše první závody canicrossu za námi a už nyní se těšíme na další ve Hvězdě. Já si dala svůj osobáček 4,6km za 23minut. Byly jsme 29. z 42. A vzhledem k tomu, že to byla naše takováto první akce, jsem nadmíru spokojena. Příště nebudu pauzírovat a budeme mezi první desítkou :-) :-) A teď konec srandy, jsem opravdu pyšná na tu mojí  malou potvoru. Kdy by jste jí viděli v jakým byla rauši na startu - já nevěděla jestli tak kvičí proto, že jí něco bolí nebo proto, že se těší. Zatím sem jí v takovém stavu ještě neviděla :-) A to že bylo všude bláto a ona musela probíhat loužemi, který měla po hrudník, jí bylo úplně jedno. Slabý článek opět JÁ. Já se snažila vyhýbat loužím, já si  musela dát pauzu po kopci a to já byla ten její balvan :-). Prosím chtěla bych trochu její životní energie.

No, ale běhání je návyková věc, takže jeden den pauza a zítra hurá do lesa :-) Do Hvězdy určitě ještě něco panička potrénuje a Lupínek s ní nebude mít tolik práce.

No a aby jsme hned druhý den nezaháleli vydali jsem se udělat radost dětem na onkologii do Motola v rámci Dobrovolnického centra Motol :-) Lupča si to prostě mezi těmi dětmi užívá a já s ní.

 

 

 

 

 

Cílová rovinka - a u mne na tváři je konečně usměv :-)

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

8.5.2014 - Závody agility Pňov. Tak Lupínka má za sebou druhé závody (neofika). A jsem úplně nadšená!!!! Už jsme vychytaly start a kladinku jsme daly luxusní. Ještě toho máme tedy hodně před sebou, ale jsem moc spokojená, že děláme takové pokroky.

Lupína - 1. místo jumping MA

              - 4. místo agility MA

 

Lupínky první video ze závodů :-) ZDE

 

----------------------------------------------------------------------------

4.5.2014 - Závody agility Velká Chuchle. Velmi dobrá organizace, super místo a hlavně skvěla rozhodčí pí. Máčková. Parkury mým holčičkám jak šité na míru. Žádné pasti na začátku, pes se mohl rozeběhnout do úplného maxima. Zase jsem viděla Aimynku jak metelí jak o život :-) Opravdu jsem si to užila. A bylo to vidět na výsledkách.

Aimynka - 3. místo zk. SA2

                 - 3. místo součet jumping+agility

Budinka  - 2. místo zk. LA2

                - 3. místo jumping

                - 3. místo součet jumping+agility

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

26.4.2014 - Závody agility Stará Boleslav. Tak jsme měli já i Lupínka svojí premiéru na neoficiálních závodech. Já jsem nikdy na neofikách nebyla :-) a Lupínka nikdy nebyla na závodech. No úplně totální propadák to nebyl, ale..... máme co dohánět. Lupínek nějak nechápal, co jsou to závody a proč je okolo ní tolik psů. První běh, se šla nejdříve proběhnout po parkuru (tak jak to dělá  na cvičáku) a potom pro jistotu vyštěkat bocku, která byla moc blízko startovací skočky :-) Když konečně přišla a zjistila, že jsou tu i překážky, tak jsme zaběhly moc krásný běh. Druhý běh už byl lepší, odběhla, jen opět obhlédnout co přibilo na parkuru za překážky a hurá do akce. Bohužel paní rozhodčí trochu přecenila svůj odhad a do začátečníků dala pod kladinu tunel na šířku.  Tzn. skoro každý pes nezvládnul když se jeho páník začal vzdalovat tři metry od kladiny. Včetně Lupči. No takovýto prvek asi do začounů opravdu nepatří, ale což, nakonec jsme si parkur zaběhli s radostí. Bohužel náš paní rozhodčí diskla, i přesto, že v pravidlech nic takového nebylo. Lupínek si tak vyběhal 2. místo v jumpingu. A já mám hlavu jak pátrací balón co vše musíme dohánět. Je pravda, že jsem nikdy neřešila příchod na parkur a Lupínek má v tomto hodně co dohánět. Asi nám neprojde její veselé proběhnutí po parkuru před během :-)

Velkou radost mi pak udělaly Budinka a Aimy, obě jsem přihlásila jako předskokany. A všechny 4 běhy clean run :-) Moc jsem si to s nimi užila.

 

Kate 10,5 roku - užíváme si na chatě

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

12. - 13.4.2014 - Závody agility Ratenice. Po sobotní oslavě narozenin mého syna Patrika (2 roky :-)) jsem se vydala po půl roce na závody agility. Po prvním běhu (zkouška A2 - s oběma holkami jsem přešla do nižší kategorie, aby si mohli ještě běhy na stará  kolena užít a bylo to na pohodičku) jsem si pomyslela "bože co tady děláme". Obě se tak těšily, že Budinka kosila co mohla a Aimynka se prostě vydala na kladinu a mne při tom málem porazila. Druhý a třetí běh už byl celkem dobrý. Bohužel Aimynka i s čistým během byla dost daleko za medailovými pozicemi a v třetím běhu srazila jednu laťku. Ale Budinka to vše dohnala. Jumping a agility měla moc hezké a vyhrála si tak 2. místo za součet obou běhů.

Bylo to moc fajn, jenom nekonečně dlouhé a ze závodů jsme odjížděli až v půl osmé večer. No ale už se těšíme na další. Což budou neofika pro Lupínku a Aimy s Budinkou si tam zaběhají mimo soutěž jako předskokani :-).

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

5. - 6.4.2014 - Víkend plný canicrossu!!! Naprosto senzační víkend na Perninku v Krušných horách. Po dlouhé době jsem vyrazila na celý víkend někam bez dětí :-). A stálo to za to. A aby ne, když celou akci pořádal Šimon a Kája Cipro :-).

Když jsem v pět ráno vstávala a vyráželi jsme směr Karlovy Vary s Kačkou a jejím RR Harwym, měla jsem mnoha obav. Jak budu zvládat všechno to běhaní, jak se Lupča bude chovat a cítit mezi psy, kteří jsou mnohonásobně větší a těžší a mnoho dalšího. Naštěstí sobota byla hlavně ve znamení techniky běhu. Skvělé přednášky na téma - trénink lidských sportovců, strečink, základy monitorování tréninku ....... měl Michal Dobiáš. Zkoušeli jsem tahání řetězů. To jsem si nejdříve nedokázala představit jak bude Lupča praktikovat, ale opět mne odzbrojila Raritka naše. Nejdříve dostala jeden řetěz s váhou 1/3 její tělesné hmotnosti (to by měli psící začít tahat). Ona s tím běžela jak, když nic za ní není :-) Tak Šimon přiložil, nakonec táhla 2x svojí váhu :-) A opět jak když do ní pýchne roj včel. Takže rada byla opačná, "nauč jí ať je pomalejší a dokáže to i v kroku" :-) No máme co trénovat, Lupča moc pomalé tempo nechápe.

V neděli pak bylo v plánu 4km trénink. No co dodat, já s Lupčou zatím společně dávám 1km, protože má na mne vražedné tempo. A prostě delší tratě každá běháme zatím sólo. Takže to dopadlo tak, že zmagořená Lupča v davu evropských saňových psů a malamutů vyrazila kupředu :-) 2km mě asi tak uvláčela. A zbytek jsem dala krokem. Samozřejmě i v tom kroku Lupča nepřestala táhnout :-). Společná prochajda, kdy pak po louce běhalo asi tak 20 psů tipu ESP, malamut, ohař .... a mezi nimi 6,5 kilová Lupča byla nádherná. Byla jsem na ní strašně pyšná. A na sebe, že jsem přežila první společný trénink. Všichni lidi tam byli moc fajn a bylo úžasné se cítit jako človíček, který teprve v tomto sportu začíná, pořádně o tom nic neví a nikoho nezná. Vzpomněla jsem si na moje začátky v agility :-).

Jako doprovod s námi jela Kate. I jí se moc líbili lesy v Krušných horách. Ale asi nejvíce se jí líbila v místní kuchyni myčka se špinavým nádobím :-) Na Kejtýška hlášky tipu "jé, to je tak malinkatý pejsek" mě opravdu rozesmály. Říkala jsem si, co by asi říkali na naše jorkšíři veverky na cvičáku.

Nyní už vím jak pořadně zabrat a holt budu běhat a běhat. Možná na podzim budu Lupču stačit. Těším se na závody Nativie, kdy pro mne bude úspěch, když to prostě dáme a dorazíme do cíle. Tak nám držte palce :-)

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

29.3.2014 - Intenzivka agility Petra Častová. V sobotu jsem s Budinkou a Lupínkou absolvovala na delší dobu poslední intenzivku agility. Nyní máme před sebou sezónu, v které už není moc času na takovéto akce. Proto jsem si jí moc užila. A  už se zase těším na podzim na tyto skvěle povedené akce.

Opravdu hodně jsem si zaběhala a na konci jsem si připadala, že intenzivka byla celodenní a ne jenom na tři hodiny :-) Bylo to opravdu vyčerpávající a fajn. 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

27.3.2014 - Stuart Brock - chiropraktik. Tak jsem se odvážila a nechala Lupínku zkontrolovat chiropraktikem Stuartem Brockem, který byl u nás v centru. Připravená na vše jsem si pak oddechla, když zjištění bylo, že je ok. Jedině máme trochu zkrácený sval na zádech u páteře. Vzniklo to tím, jak byla po operaci kolena a jednu stranu méně zatěžovala. Vše, ale zpravíme naším plaváním, kterému se nyní věnujeme 3x týdně :-) a pravidelnou masáží postiženého místa.  

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

8. - 9.3.2014 - Seminář agility Olga Maniewská. Tak jsme s Lupčou zvládli celou dvoudenní intenzivku. V plánu sice bylo střídat jí s Aimy, ale nakonec jsem si řekla, že musím zkusit zda vydrží takovou akci psychicky a fyzicky. A super, naprostá spokojenost. Makala jak hodinky. Jen ta panička všechno kazí. Ale což furt se poznáváme a asi dlouho ještě poznávat a sehrávat budeme. Aimynce to vynahradím v týdnu na svém tréninku :-)

Jinak Olga opět nezklamala, bylo to super, dokonce mne donutila Lupče sundat target z kladiny a já čučela jak z jara, když Lupča sbíhala a ani nemrkla okem :-). Já bych na to odvahu sama, asi jen tak nesebrala. A co vše musíme trénovat jsem si musela psát na papírek, protože toho bylo opravdu hodně. Dostala jsem i super návod jak dotrénovat nástupky na kladinu v rychlosti. Což je zatím náš velký strašák, protože Lupí jde prostě přes mrtvoly a pokud má i jenom malý uhel na kladinu, tak se prostě roseká.

No co dodat, venku bylo sluníčko a nádherně, okolo mne samé super lidičky, Iva S. nám udělala skvělé fotky a Olga mne zavalila mnoha skvělými radami. Všem moc díky za super víkend!!!!!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1.3.2014 - Aimynka dnes slaví své 8. narozeniny!!! Jak ten čas letí :-) Hodláme si s Aimynkou letos pořádně užít její závěr agilitní dráhy a tuto sezónu si řádně užijeme. Čekají nás závody v Berlíně, Dánsku a také v ČR. Takže to bude velký odchod s velkou parádou :-). Do veteránu se asi nepoženeme, ale kdo ví, třeba možná jo.

No a naše úžasné Rehabilitační a fitness centrum Panda - Praha už má své první video. Pokochat se můžete zde:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

9.2.2014 - Lupínce je 14 měsíců. Jak ten čas letí. Venku je jak na jaře, tak jsem pořídila par krásných foteček Lupínka. Zatím stále jenom rehabilitujeme, i když Lupča už vypadá úplně ok. Plavání sice není její nejoblíbenější činnost :-), ale nemá na výběr, za to cvičení na míčích jí baví ohromně.

Aimynka brzo oslaví své 8 narozeniny :-) S Budinkou a Aimynkou jsem se začala připravovat na nadcházející agilitní sezónu. Takže chodíme pravidelně agilitit a Budinka ještě pravidelně plavat.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

-----------------------------------------------------------------------------

1.2.2014 - Plaveme, plaveme a plaveme :-). Tak s Lupínkou jsme se pustily zuřivě do plavání. A již po čtvrtém plavču jsou výsledky :-) Lupínka už nožku kde měla luxaci pately zatěžuje naplno. Opravdu jsem nečekala výsledky tak rychle. Co se týče agility, tak já mám zatím nějaký blok a nemohu se odhodlat jí vzít na překážky. Říkám si furt, "tak ještě týden",  a za týden to samé :-).

Na běhaní po lese teď není moc počasí. Asi by jsme se na tom marastu zmrzačily obě dvě :-) Tak to také furt odkládáme.

Ale co neodkládáme, a kde jsem na Lupču moc hrdá je canisterapie. V úterý 28.1. jsme byli na skupinové terapii na oddělení LDN u dospělých pacientů ještě s dalšími psíky z Dobrovolnického centra v Motole. Bylo to naprosto luxusní :-). Dokonce jsem se poprvé odvážila Lupínku pacientům dávat na klín a ona vydržela i 5 minut nehnutě sedět a nechat se muchlovat. Byla naprosto úžasná. Třeba se někdy dohrabeme i k polohování :-) i když s jejím temperamentem možná tak v 15 letech.

No a v sobotu 1.2. další super akce -     intenzivka agility s Pavlem Koškem. Běhala jsem s Budinkou a Aimy. Dost jsem se bála, že Budinka bude jak utržená ze řetězu, vzhledem k naší intenzitě tréninků :-). Ale super, běhala moc hezky a Aimynka také. Jen u Aimynky budu  muset domluvit mamce, protože se z ní stal zase buřtík buřtíků :-).

 

FOTO a video z intenzivky ZDE

 

 

 

 

 

 

 

 

----------------------

13.1.2014 - Tak skoro po měsíci aktualizace! Měla jsem teď dost napilno, takže nebyl čas na můj web. Mimo rozjezdu našeho nového rehabilitačního centra jsem hlavně rehabilitovala s Lupínkou :-) a stále rehabilituji. Lupča si před vánocemi střihla jednu operaci pately. Nyní už má kolínko v cajku. Jen nožka nám trochu atrofuje, co se týče svalů. Potvůrka si jí stále šetří, takže řádně cvičíme a cvičíme, masírujeme a masírujeme.

Byla u nás v centru na přednášce Hela Potfajová, tak jsem si Lupču rovnou nechala zkontrolovat a naštěstí vše ostatní máme v pořádku. Dostali jsme mnoho cenných rad a hlavně můžeme tahat a dokonce nám to bylo doporučeno. Takže se těšte letos vyrážíme na seriál canicrossových závodu. Sice asi budeme zvláštností s Lupči 6kg na startu, ale zato s šíleným nasazením :-). Prostě Lupínka musí bořit mýty a ctít své jméno Rarity. Pyrka canicrosska a canisterapeutka :-) :-)

No a jinak jsem pokoukávala po nějakých agility závodech a v zimě holt s Aimy a Budinkou hodíme úplnou pauzu. Vůbec žádné závody totiž nejsou. :-( A vyrazíme až v dubnu. Jestli s námi vyrazí v květnu i Lupínek to se ještě uvidí. Máme toho ještě hodně co dotrénovat a asi na to nebude čas. Holt rehabilitace je pro nás nyní number one.

 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

15.12.2013 - Ukončení canisterapeutického semináře. Tak je konec :-( Máme za sebou poslední blok semináře. Za dobu kdy jsme se scházeli z 8 šikovnými páníčky a jejich pejsky jsme ušli velkou vzdálenost. Všichni ukončili seminář úspěšně a obdrželi certifikáty canisterapeutikých pejsků. Už během semináře začali docházet do nemocnice dělat lidem radost a já jsem na všechny moc pyšná. Na posledním semináři jsem si uvědomila, že mi to naše scházení bude moc chybět :-) a tak jsme se dohodli, že jednou za 3 měsíce se zase sejdeme a podělíme se o své zkušenosti z nemocnice a tak. Moc vám všem děkuji bylo to s vámi moc fajn, jste úžasní. A je skvělé, že tolik lidí chce pomáhat a dělat nemocným lidem radost.

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

7.12.2013 - Mikulášská v nemocnici Motol a intenzivka agility s Petrou Častovou. Tak máme za sebou dvě super akce. Na Mikuláše jsme vyrazili rozdávat radost do nemocnice Motol na oddělení LDN. Já jakožto čertice a Lupínka jako čertí doprovod :-). Byla to Lupínky nejdelší akce v nemocnici, na pokojích jsme byli skoro hodinu a půl. Zvládla to super, jen ke konci už jsem viděla, že je vyšťavená jako šťovík :-). Sešlo se nás opravdu hodně, takže doufám, že jsme stihli potěšit hodně, hodně lidí. Naše skupinka zvládla celé dvě oddělení.

No a druhou super akcí byla intenzivka agility s Petrou. Bylo to moc fajn. Sice Budinka ze začátku trochu zlobila, holt když spolu pravidelně netrénujeme, tak se tak těší, že si pak běhá svoje variace :-) No Aimynka zase super, co dodat je to moje zlatíčko. No a Lupínce také vše moc šlo. S Lupínkem mi sekvence asi sedla nejvíce, i když jsem se občas motala jak nudle v bandě. Petra hodně kladla důraz na to poslat někam psa a už šupajdit pryč, což je mi hodně blízké. Ne nadarmo bude asi náš vzor Silvie :-) :-) Nazvala bych to Trkmanovský styl, jestli něco takového existuje. K Petře bych moc ráda zašla častěji, jen škoda, že je tak zdaleka. Tak třeba za námi ještě přijede.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

26.11.2013 - Intenzivka Martina Konečná ...... V prvé řadě jsme byly na super intenzivce u Martiny Konečné. Běhala jsem se všema třema holčinama. Běhalo se nám krásně, Aimynka mne opět přesvědčila, že je to vyběhaný psík, který paničku na parkuru vůbec nepotřebuje a běhala skoro bezchybně :-). Budinka měla strašnou radost, že byla zase po dlouhé době na překážkách, ovšem vydržela běhat naplno jen dvě sekvence a já jsem hloupá, že jsem jí na třetí vůbec pouštěla. Sice běhala hezky, ale už bylo cítit, že do toho nejde naplno. Není nad to: "v nejlepším se má přestat". No a Lupínka zvládla celou intenzivku sama a ještě neměla dost :-).

Bohužel si budeme muset dát s Lupčou na chvilku od sportu pauzu, protože se ukázalo, že ani ona není úplně v cajku :-) a její čéška v kolínku není zrovna 0/0. Zatím to vypadá na stupeň dva na obou nožkách (nejhorší stupeň je 4). Dokonce s dvojkami se může pes pustit do chovu. Příští týden si jdeme pro verdikt zda budeme operovat nebo ne. Naštěstí se nejedná o zase tak vážnou věc, a teď co jsem se po tom začala pídit, tak okolo mne je mnoho agilitních psů, kteří si touto operací také museli projít. Příznaky nemáme zatím skoro žádné, ale kdyby jsme to nechali být, tak by Lupča mohla za pár let mít ošklivou artrózu a tomu jí rozhodně nechci vystavit. Takže hned jak bude otevřen rehabilitační bazén pro psíky, tak se tam naložím se všema čtyřma a vyndat mne můžete v březnu :-) :-) To už budeme všichni v pořádku :-).

Jo a ještě jedna zpráva Lupínka oslavila své 1. narozeniny :-). Za tuto krásnou dobu jsme spolu naprosto propadly agility, canisterapii a mushingu. Všem těmto aktivitám se věnujeme naplno, jak nám to dovolí čas a vůbec nevím co bych nyní zařadila jako top one. Asi by si všichni řekli, že nebudu vůbec přemýšlet a řeknu agility. Ale s Lupčou to tak není, já cokoliv s ní začnu dělat, tak mne to úplně pohltí, protože ona jde do toho na 1000% procent a je jedno zda je to mazlení lidí v nemocnici nebo běhaní se mnou po lese. S ní jsem naprosto šťastný člověk a vím, že i když by se stalo cokoliv a mi některou z našich aktivit museli omezit, tak místo toho tady máme jiné. Ona posunula úplně mé životní priority na jiný stupeň a já jsem jí za to neskutečně vděčná. Naší největší výhrou je, že jsme šťastné, když jsme SPOLU a máme kolem sebe milující rodinu. Věřte, že zdraví vašich blízkých je to nejdůležitější co můžete na světě mít. Jak by řekla moje maminka "když nejde o život, nejde o nic".

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

10.11.2013 - Aktualizace. Tak po delší době zase aktualizace. Předělávali jsme s Honzou Pandí stránky, tak jsem nestihla vůbec aktualizovat svoje :-). Za sebou máme dva semináře canisterapie. Kate oslavila své 10. narozeniny. Účastnili jsme se první skupinové terapie v Motole na oddělení LDN. A to bylo tedy opravdu super. Kate a Lupína to zvládali fakt skvěle a hlavně i já jsem byla po tom celkem v pohodě. Už si začínám zvykat :-).

Také jsme se zúčastnili skvělé intenzivky pod vedením Pavla Koška. Vlastně to byla první intenzivka Lupínky, když nepočítám seminář Olgy Maniewské, kdy ještě byla hodně malá. Krom kladiny, už zvládáme skoro všechny překážky, takže už je to fajn poběháníčko. Lupínka je vnímavá a rychlá holčička, takže spíše pracuji sama na sobě a na svém vedení. Nádherně reaguje na slovní povely, takže to je pro mě novinka a učím se s tím pracovat. Kladinku krásně sbíháme a už máme hotovu celou výšku, jen ještě dodělat zatáčení atd.

Jinak dosti času i nyní věnujeme připravování nového Pandího centra, a to rehabilitačního a fitness centra pro psy kousek od našeho cvičáku. Bude v něm i bazén pro psy, tak se strašně moc těším, až budu moci dostat do kondice všechny svoje pejsky touto skvělou aktivitou. Každý sportovec, a jedno z jaké oblasti vám řekne, že plavání je to nej..... a to platí i pro psy. Plavání si zaslouží každý pes.

 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

19.10.2013 - Závody agility Brno. V sobotu jsme já a Kačka vyrazily trochu netradičně na závody, až do Brna.  Hlavním lákadlem byl rozhodčí Petr Pupík. A naše očekávání se potvrdila. Parkury byly naprosto super a já si konečně mohla s Budinkou a Aimynkou pořádně zaběhat a zlepšit si náladu po šílených parkurech na MR. Z holek jsem měla moc velkou radost. Běhaly super. Aimynka si dala 2x 4. místo :-) a jednou dis. No a Budinka jeden dis a 6. a 10. místo. Bohužel se nám tam vždy vloudila jedna chybička (laťka, odmítačka na slalomu nebo na skočce). Zato reputaci nám zlepšila Kačka s Jokinkou 2. místem ve zkoušce.

Bylo moc příjemné vyrazit na závody, kde neznáte úplně každou tvář :-) a ještě se potkáte se super lidičkami, které jste neviděli skoro 5 let :-). Děkuji moc Anetě a Verče, že jsme uskutečnily super pyrenejí foto. Tři barvičky se jen tak nepotkají :-). No a dvě šeltie v kategorii L na jedněch závodech to je také rarita. V zimě určitě podnikneme opět výpravu na nějaké závody směr Morava, protože lidičky jsou tu opravdu fajn a já si tento den užila úplně maximálně.

 

Fotky a videa ZDE

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

13.10.2013 - Vzdělávací program pro dobrovolníky se psem v nemocnici. Tento den proběhl již druhý blok tohoto úžasného semináře. Myslím, že i přesto, že je to teprve druhý blok, tak už někteří vědí zda na to mají či nikoliv.  A to jak oni sami, tak jejich psíci. Nebudeme si nic nalhávat, v nemocnici je to sice práce na jednu stranu příjemná, ale na druhou stranu dosti psychicky náročná. A ne každému to může sednout. Proto i tento seminář a já jsem nesmírně ráda, že zatím jede podle našich představ. A hlavně, že plní svůj účel. A to připravit na různé situace lidi i psi a ukázat jim co vše je může v nemocnici potkat. Do nemocnice se tak dostanou ti, kteří už budou mít jasno a budou vědět, že to opravdu dají a jejich práce bude radost pro obě strany. Přikládám zase kousek článku, který jsme probírali v sobotu.

 

Konejšivé signály

Co to jsou konejšivé signály?

Psi používají tyto signály jako prevenci, aby předešli tomu, co se má stát.

Mají za úkol 

1. zabránit výhrůžkám a možnému konfliktu s jiným psem (na procházce jdou   proti sobě dva neznámí psi, váš pes okamžitě vyšle signál, který má říci, že nemá nekalé úmysly)

2. mají tlumit stres

3. mají tlumit nervozitu, silné zvuky a jiné nepříjemné jevy

4. slouží k tomu, aby  psi uklidnili sami sebe (např. když pes čeká u dveří na procházku a je netrpělivý, často ze stresu zívá, aby se uklidnil)

 

Ovšem i psi mohou ztratit tuto schopnost „mluvit“. A to buď vinou člověka, který psa opakovaně trestá za právě používání těchto signálů, protože neví co pes dělá. Nebo opakovanou šikanou a napadáním jinými psi, kteří na ně zaútočili i přesto, že pes tyto signály vysílal.

Pokud se naučíte svého psa číst, mnohem lépe mu porozumíte. Stanete se tak lepším trenérem i lepším „rodičem“ :-).

 

Druhy konejšivých signálů.

Pootočení hlavy – tento signál se může objevit jako bleskový pohyb, kdy pes otočí rychle hlavu na jednu a pak na druhou stranu. Nebo pes může držet hlavu oročenou na jednu stranu delší dobu.

Příklad: minulý víkend jsem byla na MR agility. Když jsem šla s Budinkou k autu, už zdálky jsme viděli malého jorka. Budinka jorky miluje. Ona se k němu hned radostně rozeběhla. Určitě si říkala, jak mu zase olíže hlavičku :-). Ovšem asi metr před ním, úplně scepeněla a hlavu natočila na stranu. Pravděpodobně jí malý york vyslal nějaký signál, že on se tedy kámošit nebude a Budinka se ho snažila ukonejšit. Z této pozice jí vytrhlo, až moje zavolání.

Pootočení – Pootočí-li se pes k němu bokem nebo zadkem, vysílá silně konejšivý signál.

Olizování nosu – pes si olízne rychlým pohybem jazyka, většinou směrem nahoru k nosu. Psi tento signál často používají při setkání s jiným psem nebo pokud se k němu někdo přiblíží moc blízko.

Zmrznutí/nehybnost – pes úplně znehybní.

Vrtění ocáskem – když pes vrtí ocáskem nemusí to vždy znamenat, že je šťastný. Pokud se tento pohyb objeví zároveň se signálem, který nám napovídá něco jiného (např. strach, zloba), snaží se něco ukonejšit.

Lehnutí – je to jeden z nejsilnějších konejšivých signálů. Často tento signál používá pes se silným postavením, aby uklidnil smečku.

Příklad: u nás kde bydlím, si vzali jedni lidi pejska z útulku. Ale bohužel pejsek všechny napadá a je opravdu zlý. Neznám příčinu. Chodí ovšem stále na vodítku. Kate se k němu jednou rozeběhla a on po ní opravdu ošklivě vyjel. Od té doby ho obchází obloukem. Kate neumí moc mluvit s jinými psi. Ovšem poprvé, když jsme potkali psa s Lupínou, tak jsem myslela, že mne omyje. Už jsem jí viděla na tisíc malých kousků. Ovšem jaké bylo překvapení. Lupínka se přiblížila, až k němu. Lehla si na zem a pomalu se k němu doplazila. Poté v leže zaujala pozici bokem k němu. On jí vůbec nic neudělal, jenom jí očuchal. Od té doby se tímto stylem zdraví pokaždé když se potkáme. Je to snad jediný psí přítel, kterého tento pejsek má.

Zívání – další konejšivý signál.

Chůze obloukem, očichávání země, rozdělení, mrkání očima …

 

Stres

Hormony stresu jsou pro nás nezbytné. Určité množství jich potřebujeme, abychom mohli žít, pracovat a měli dost energie i na jinou činnost. Ovšem někdy je jich moc. Např. když se bojíme, jsme vzrušení nebo se rozzlobíme. V tom okamžiku jsme stresovaní.

Člověk je stresovaný pokud nemá situaci pod kontrolou (má přednášet před davem lidí, má řídit auto na zledovatělé silnici…). Stejně je to i u psů.

Co psy stresuje:

1.Bolestí nebo hrozbou nepříjemného chování od lidí nebo od agresivních psů

2.Ze vzrušení (cítí háravku)

3. Nadmíra pohybu (házení míčkem)

4. Bolest nebo nemoc

5. Samota

6. Náhle změny, stěhování

7. Šokující zážitky

Pokud je pes stresovaný většinou začne vysílat konejšivé signály. Pes, který je stresovaný může mít zažívací nebo srdeční problémy. I agresivita má často kořeny v opakovaném výskytu stresu.

Není důvod psa nějak trestat a zbytečně ho vystavovat stresu. Pes se tak může stát agresivní vůči jiným psům nebo i lidem.

 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

8.10.2013 - MR ČR v agility. Tak mistrovství republiky máme za sebou. Letos jsem to spíše pojala jako sraz spousty známých lidí na jednom místě. Proto jsem holky nahlásila jen na družstva. Tzn. každá běžela jen jeden běh za den. Bohužel Aimynka se oba běhy diskla. Parkury italského rozhodčího nám opravdu nesedly. Prvky jako "překonání první překážky směrem ven z parkuru", kdy hluchá Aimynka nechápala, proč má parkur za zády a ne před sebou nebo "6 překážek ze zadu v jednom parkuru" byly opravdu náročné. Nedalo se v parkuru vůbec rozeběhnout. No nevím, divná volba rozhodčího. Na druhou stranu dalšími rozhodčími byl pár z Finska, a těm se to moc povedlo. Jejich parkury jsem si opravdu užila.

Budinka nebyla nějak ve své kůži, opět bojujeme s jejím nervem z popelářských aut a pod. Díky tomu má neustále průjmy a prostě není to ono. Proto jsem jí stáhla i z běhu jednotlivců. A raději jsem si užila hezkého parku v místě konání, kde se Lupína s Budinkou mohly vylítat a užít si to po svém :-).

Jinak super akce, bylo skvělé pokecat s tolika známými lidmi na jedno místě :-) Jako minulý rok zde byla i Olga Maniewská a měla s sebou dva štěníky Bravy. Tak proběhla seznamovačka Lupči se štěníkem. Ovšem štěníkovi se to nějak nelíbilo a furt po Lupče ňafal. Asi nechápal, že ona se chce kamarádit a je to pyrka :-) :-)

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

28. - 29.9.2013 - Trojzkoušky agility v Soběslavi a Vzdělávací program pro dobrovolníky se psem v nemocnici. Tak to to byl hodně akční víkend, přesně podlé mého gusta :-) V sobotu dopoledne jsem sama s holčičkami vyrazila směr Soběslav. Docela dálka, jela jsem to hodinu a čtvrt. Ale stálo to za to. Tyto závody jsem si vybrala hlavně kvůli rozhodčí, a to Katce Lerlové. Na které jsem doposud byla jednou v Ratenicích a její  parkury se mi moc líbily. A opět mne nezklamala. Trojky jak mají být. Běhavé a přitom se dalo disknout jedna báseň :-) A naše výsledky:

Aimynka I.SA3 - 1. místo

              II.SA3 - dis

              III.SA3 - dis

Budinka I.LA3 - 2. místo

             II.LA3 - 3. místo

             III.LA3 - 2. místo

Aimynka se stala zase drakem jakým bývala. Zhubla nám a začala lítat jak střela. Proto její diskvalifikace jsem si opravdu užila a mohla jsem si jenom nadávat, že jsem podcenila její rychlost :-). Než jsem se vždy rozkoukala Aimynka byla na jiné překážce. Z těchto závodů jsem odjížděla s opravdu dobrým pocitem, hlavně za Aimátko, že jí to zase takto baví a užívá si to se mnou na maximum. 

No a v neděli dopoledne jsem byla jako přednášející na prvním bloku semináře "Vzdělávací program pro dobrovolníky se psem v nemocnici". Téma tohoto bloku z mé strany bylo "Psí inteligence". Takovou zkrácenou formu přikládám k dnešnímu článku. Aby, i ti co na semináři nebyli se mohli trochu počíst :-).

 

Psí inteligence

 

Jsme sami, absolutně sami na této nahodile vzniklé planetě; a z mnoha forem života, které nás obklopují, žádná kromě psa s námi nevytvořila spojenectví.

Maurice Maeterlinck

 

Většina současných škol učí děti hlavně o velrybách, sovách a žábách apod. nežli o psech. Přestože průměrné dítě vyrůstajíci ve městě za celý život nejspíš nespatří živou velrybu a mnozí se setkají se sovami a žábami jen při několika návštěvách v zoo. Všeobecně se tedy předpokládá, že o psech už všichni vědí všechno. Přesto u většiny z nás jsou znalosti o psech poměrně omezené.

Když jsme byli malí rodiče nás učili, jak psa pohladit a nemlátit ho po hlavě. Když jsme povyrostli dokázali jsme ho nakrmit a možná i vyvenčit. A když jsme se odstěhovali, tak jsme si možná i pořídili psa svého. Navštívili jsme s nim, třeba i nějaký výcvikový kurz, kde nás naučili, že pes musí ovládat základní povely (sedni, lehni, ke mně…). Nikdo se ovšem nikde nezmiňuje ani slovem o tom, jak psi přemýšlejí nebo komunikují. Maximálně se dozvíme, že když pes vrtí ocáskem má radost, a že když vrčí je rozzlobený :-).

 

Jazyková inteligence psů

Jazyk byl vždy jednou z věcí, na kterou jsme pohlíželi jako na výlučně lidskou. Ovšem tzv. receptivní jazyková schopnost (schopnost porozumět) je u psa na velice dobré úrovni, což dokazuje fakt, že psi reagují na vyřčené povely. Je mnoho povelů, kterým vás pes rozumí a ani jste je tomu nijak nemuseli učit. Např. slova – ne, jdeme ven, vana, procházka, chceš si hrát?, honem, vstaň …. A dále pak mnoho slov, které jste je učili záměrně. Např. slova – zůstaň, volno, sedni, lehni, k noze …..

Psi samozřejmě i produkuji svůj jazyk. Štěkání. Vrčení. Další zvukové projevy (kňučení…). Dále sem patří i znamení a gesta psů, o těch si ovšem povíme podrobněji až v dalším semináři.

Co je to štěkání?

Jsou to všechny zvuky, které naši psi vydávají. Pokud chceme mít vztah s minimem konfliktů a plný porozumění, je komunikace důležitá. Mnoho rodin má problémy a tyto problémy většinou vznikají z nedostatku mluvit spolu. Členové rodiny se vyjadřují tak, že si navzájem nerozumí, a pak se obviňují z toho, že „neposlouchají“.  Tak je to i se psy. Když se nám zdá, že pes neposlouchá, postupně zvyšujeme hlas, až na něj nakonec zlostně křičíme. Také psi mohou být flustrovaní tím, že je nikdo neposlouchá, a pak se stanou hlučnými – začnou štěkat!!

Je důležité poslouchat, co se nám pes pokouší sdělit. Ideálně mu porozumět ještě před tím než začne křičet. Musíme se naučit poslouchat.

Druhy štěkání – štěkání jako následek očekávání (veselé, vzrušené nebo stresové), varování (venku se ozve zvuk, hlídání u plotu), štěkání ze strachu (strach ze samoty doma, napadení cizím psem, dětské chování..) , obrana (vyceněné zuby, vrčení, výpad, chňapání, štěkání), štěkání z flustrace, naučené štěkání.

Na základě všech důkazů a všech studií je prokázáno, že psí jazyková inteligence odpovídá 2letému dítěti.

 

Instinktivní inteligence u psů

Zahrnuje všechny dovednosti a formy chování, které jsou součástí naší genetické výbavy. Lidé šlechtili psi k různým účelům a různé druhy chování se přenášelo z generace na generaci. Zde tedy můžeme rozdělit psi na hlídací, bojoví, lovečtí, honiči, teriéři, pastevečtí, tažní a společníci.

Hlídací psi – úkolem hlídacího psa je dělat poplach.

Hlasitě štěkající hlídací psi: 1. Rotvajler 2. Německý ovčák 3. Skotský teriér 4. Westík 5. Malý knírač 6. Yorkšír 7. Cairn teriér 8. Čivava 9. Erdelteriér 10. Pudl

Psi, kteří nejsou vhodní na hlídání:  1. Novofundlasnký pes 2. Bernardýn 3. Baset 4. Anglický buldok 6. Bobtail 7. Vlkodav 8. Mops 9. Hasky

Bojoví psi – Využití psů pro jejich agresivitu bylo použito hlavně ve válkách.

Psi jako společníci – Děti, které vyrůstají v domácnosti se psi, se jeví jako společensky mnohem zralejší a dovedou se vcítit do potřeb druhých. Manželské páry, které mají psa, se daleko méně rozvádějí. Snad nejzajímavější výsledky vzešly od vědecké pracovnice Eriky F., která sledoval poměr přežívání lidí hospitalizovaných s onemocněním srdce. Zjistila, že procento lidí, kteří přežili a vlastnili psa bylo čtyřikrát vyšší než u lidí bez psa.

Zdá se tedy, že přítomnost psa v domě může zachránit manželství, pomáhat vychovávat děti nebo prodloužit život. Za to všechno dáte psovi trochu jídla, času a lásky, a to není špatný obchod.

 

Adaptivní inteligence

Zatímco instinktivní inteligence psa se projeví v chování a schopnostech, které jsou v genetickém kódu zvířete, adaptivní inteligence se vztahuje na poznání a dovednosti, které pes získá za svůj život.

Patří se schopnost se učit, zapamatovat si a schopnost řešit problémy. Jak je na tom náš pejsek můžeme zjistit IQ testem pro psy, který vypracoval Stanley Coren.

 

Zdroje: Psí inteligence - Stanley Coren

             Štěkání - Turid Rugass

 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

23.9.2013 - Psí den canisterapie v FN Motol. Po prázdninách první psí den v Motole. Bylo to moc fajn. S některými lidičky jsme se viděli po dvou měsících znovu. Vzala jsem Kate i Lupču. Obě dvě mne od auta táhly jak nějaký saňový psi :-). Moc se těšily. Já byla sice večer vyšťavená jak nějaký pomeranč, ale moc se nám to líbilo. A už se těšíme na další takovou větší akci. Jinak budeme nyní docházet pokud čas a děti dovolí, každou středu do Motola.

 

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

19.9.2013 - Jak je agility náročné pro pohybový aparát našeho čtyřnohého mazlíčka? Nějak moc často si pokládám tuto otázku. Proto jsem se rozhodla napsat takovou malou úvahu na toto téma. Už když slyším majitele pejska říkat "ten můj hafík začal kulhat na přední nožku" už mi vstávají vlasy na hlavě. Moc často to poslední dobou slýchám. Čím to, proč psi kolem 5 roku života začínají trápit bolesti nohou? Mluvím o psech agiliťácích, kteří se od malička věnují tomuto sportu.

Před necelým rokem jsem si prošla s Budinkou těžkým obdobím. Bylo jí 4,5 let a ona mi začala při námaze kulhat na přední nohu. Nejdříve jsme měli naordinovaný klid z důvodů natažení svalů. Ale to nepomohlo. Následovaly rentgeny a ty ukázaly pravdu. Budinka měla v rameny úlomek kosti. Šli jsme tedy na laparoskopickou operaci, kde jí úlomek vyndali. Mělo být vše v pořádku, ale .... Při této operaci bylo zjištěno opotřebení kloubů. Od ortopeda jsme dostali zákaz dělat cokoliv a jediné co Budinka měla povoleno byla chůze na vodítku. V ten moment se nám zhroutil svět. Co budu dělat s takovým pošukem na vodítku? Byla jsem u dvou dalších doktorů a pravdu jsem slyšela ještě jednou. Naštěstí už ne tak krutou. Budinka měla povolen pohyb, ale s rozumem ...  Co to znamená? Žádné dlouhodobé zatěžování, tzn. zákaz dlouhých procházek, mushingu atd. Zákaz dalších sportů jako frisbee a samozřejmě agility. Přiznávám, že agility děláme doposud, ale velmi mírně. A místo toho cvičíme na míčích a pokud to jde, tak chodíme (plaveme) ve vodě. Naše agility spočívá v tom, že si max. jednou týdně zaběhneme jednu sekvenci a jednou za měsíc vyrazíme na závod (ale někdy ani to ne). Žádný pravidelný trénink. No vzdát jsme museli i nácvik sbíhaných zón, protože to bylo opravdu náročné na pohybový aparát. Moc hodně opakování a zběsilého lítání za míčkem.

Podobných případů kolem mne už je více jak 6 za poslední 2 roky. Úplně stejné případy, stejný věk psa. A teď si položme otázku, udělala jsem to Budince já, tím, že jsem chtěla, aby běhala agility? Nemám ráda odpovědi lidí typu "ale ten pes to agility tak miluje, já mu to nemohu udělat, že nebude tento sport dělat" - to je blbost. Pes miluje to co dělá s námi nebo to co mu ukážeme, aby miloval. Takže ANO, to já jsem Budinku přivedla k agility a já mohu za to, že má nyní opotřebené klouby více než je nutné. ALE není na tom vinno jenom agility, ale i dispozice bearded collie k těmto problémům. Vzhledem k tomu, že jsem za život Budinky stihla mít dvě děti, si dokážete představit, že nebylo zase tolika času jí sedřít na překážkách :-) Ovšem nádherné chvíle, které jsme spolu s Budinkou zažily při tréninku a na závodech nám nikdo nevezme :-) Nebylo jich mnoho, o tom svědčí i náš výkonnostní průkaz, který není zaplněn, tak jako Kejtýška a Aimynky.

Nebojte neděste se, nezbláznila jsem se. Nenapíšu teď, že agility je špatné a že už nikdy žádného psa nebudu cvičit. To bych totiž musela napsat, že všechny sporty jsou špatný. A to nejen ty psí, ale i lidské. 5 let života u psa rovná se cca. 30 let lidských. Co vás napadne? Ano správně, každý člověk, který dělá vrcholově nějaký sport ve 30 letech je už v důchodu. Co si budeme nalhávat i lidi, kteří se nějakému sportu věnují, tak kolem 30 let bolí kolena. Já sama si nyní ve třiceti stále stěžuji co všechno mne bolí a to nejsem žádný akční sportovec :-). Takže co z toho vyplívá? Pokud děláte s pejskem agility, dělejte ho s rozumem. Nepřetěžujte psa. Nezačínejte se psem příliš brzo. Je to sportovec se vším všudy, tak se starejte o jeho pohybový aparát. Dávejte psovi preparáty, které pomáhají k regeneraci kloubní chrupavky (Collagen -  je nejdůležitější bílkovinou v organismu. Je hlavní stavební látkou kostí, kloubů, chrupavek, vazů, šlach, cév i kůže, která podporuje tvorbu nových kolagenních vláken a tím pozitivně ovlivňuje regenerační a mechanicko-elastické vlastnosti kloubní chrupavky i ostatních tkání kloubního systému. Kloubní chrupavka má nepostradatelnou roli pro optimální kloubní funkci. Aby byl pohyb kloubu bezbolestný, plynulý a v plném rozsahu, musí být povrch kloubní chrupavky naprosto hladký. Kloubní chrupavka může však být narušována v procesu přirozeného stárnutí, v důsledku nadměrné fyzické zátěže či v případě jejího poškození úrazem či infekcí nebo nedostatečnou výživou.). Cvičte se psem na míčích a pokud můžete dopřejte mu plavání (Vliv plavání na kondici a na zdravotní stav psa je velmi výrazný. Jak často jste od veterináře slyšeli: "Bylo by dobré, kdyby pejsek hodně plaval". Plavání je pohyb, který rozvíjí svalovou hmotu, aniž by zatěžoval klouby. Proto je plavání velmi vhodnou aktivitou jako prevence i jako pro psy trpící některým z kloubních onemocnění či vad - dysplazie kyčelního kloubu, dysplazie loketního kloubu, artritické změny a podobně. Při plavání se rozvíjí svalový obal kloubů a tedy klouby jsou pak i při normálním pohybu méně zatěžovány. Zjednodušeně řečeno - plavání rozvíjí správný rozvoj svalové hmoty, která pomáhá udržet problémové klouby ve správné poloze. ).

Agility jsem začínala se svými dvěmi kavalírky Kate (10 let) a Aimy (7,5 let), ani jedna v současné době nemá problémy s nožkami. Kate trochu přední noha trápila díky začínající artróze, ale nyní co bere pravidelně Collagen a Boswellii, tak je jak mladice :-). Takže opravdu si po tomto článku nezačněte říkat, ježiši, já dělám se svým psem agility a on v pěti letech začne kulhat. Tak to není. Pokud k tomu má váš pes dispozice, tak kulhat začne dříve nebo později i bez agility. Jen jsem chtěla tímto článkem poukázat na to, aby jste nebrali agility na lehkou váhu a starali se o své pejsky, jako o sportovce. Oni si to zaslouží!!!!!

. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

15.9.2013 - Konečně trochu nové stránky. Dodělala jsem Lupče její vlastní tlačítko a předělala hlavní foto. Pod tlačítkem Lupína nejdete povídání o naší malé Lupče. Jaká je, nebo alespoň jak jí vidím já :-). No a strašně dlouho jsem neaktualizovala, tak to teď musím napravit.

Naposledy jsme byli na závodech v Ratenicích na Vousatém poháru. Kde se dařilo jak Aimynce, tak i Budince. Aimynka byla na 3. místě v agility a na 2. místě v družstvech. Budinka pak na 1. místě v družstvech, 1. místě v družstvech mezi BC a na 2. místě v součtech mezi BC.

Jinak jsme letos i hodně dovolenkovali, s holčičkami byl opravdu nádherný týden na Šumavě. Běhání po lese a hledání hub to je prostě ta nej dovolená. No a večer sedět obložená psíky u krbu ..... :-)

No a týden jsme strávili i v zahraničí na Kypru, bohužel bez pejsků. Ovšem našlo se hodně hlídacích tetiček, za což jim moc děkuji. Kačka dokonce natočila video jak se našemu malému Skřítkovi u ní vedlo. Můžete se podívat ZDE.

Brzo musím vyfotit i naše tři kačenky. Protože už nám vyrostly do krásy. Kačer Termix je opravdu nádherné zvířátko, které se již přepeřilo a má zelenou hlavu a šedivé tělíčko.

No snad, už nyní budu pilnější a budu aktualizovat častěji.

 

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

30.7.2013 - Letní aktualizace!!! Nějak nestíhám aktualizovat. Furt někde něco podnikáme  a u pc řeším jen nezbytně nutné. :-) Za námi jsou dvoudenní závody agility na Dobříši.  Nějak se nás nedrželo štěstíčko. S Budinkou jsme vždy měli buď shozenou laťku nebo jinou podobnou blbůstku. Ale co je důležité všechny zóny jsme měli ok :-). No a s Aimynkou jsme na konkurenci neměli časově nebo se Aimynce nechtělo na áčko :-). Na bedně se ovšem podařilo stát Janě i Kačce, takže to byl super úspěšný víkend.

Jinak Lupínce je už skoro 9 měsíců. Šíleně to letí. Než se naději bude to roční holčička :-). V růstu už se dávno zarazila, takže je to opravdu little girl :-)

Další novinkou jsou naše nový zvířátka na cvičáku. A to tři Indický běžci. Dvě holčičky Píďalka a Tatranka a jeden chlapeček Termix. Tak třeba k nim někdy přibudou i nějaké ty ovečky.

 

Více fotek ZDE

Videa z Dobříše ZDE

 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

6.7.2013 - Pasení oveček Dajavera. Ještě před začátkem letního soustředění agility jsme se vydali na intenzivku pasení k Pardubicím do Dajavery. Jen tak oťukat naše pejsky a zjistit zda je to bude bavit a mají pro to vlohy. Daniela Rájová byla moc fajn, všechno nám krásně vysvětlila a byl to prostě super den. Nejvíce to z naší výpravy šlo Dexíkovi. Opravdu perlil a ovečky si vodil úplně sám. Budinka v prvním kole trochu váhala a spíše řvala na mne :-) No, ale v druhé kole si zpravila reputaci a jako správná beardea si s pořádným řevem povodila ovečky taky. A současně s ovečkami i mne - hnala je na mne jak lavinu :-). Lupínka si v prvním kole také ovečky jen tak oťukávala, ale v druhém se také dala do akce. Lupínek je ovšem ještě štěndo, tak vydržela pracovat kratinkou dobu, ale i tak to byl super úspěch. Ímynku brali ovečky jen v ohrádce, venku měla na práci mnohem zajímavější věci :-). Byla to super zkušenost a brzo to zkusíme znovu. V neděli si jedeme pro indické běžce, aby mohli naši pejsci rozvíjet své vlohy i na cvičáku :-).

 

 

 

 

 

 

 

Více FOTO ZDE

 

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

26.- 27.6.2013 - Seminář agility Olga Maniewska. Půl roku dopředu plánovaný seminář, který se ještě na poslední chvilku přesouval máme za sebou. Olga byla moc příjemná a celý seminář byl opravdu super. Zaběhala jsem si opravdu hodně - hned po prvním dnu jsem měla natažené obě nohy :-). Hodně jsme se dozvěděli i z teorie. Jako například jak Olga cvičí sbíhačky nebo slalom. No a protože, se seminář přesouval kvůli tomu, že Brava (fenka Olgy) je v tom :-), tak to bylo opravdu jen tak tak. Štěňátka se Bravě narodila hned v pátek ráno - 3 holčičky a 3 kluci :-) Jednoho hafíka si Olga nechává a zbytek jde do ciziny - bohužel žádný do ČR. Zase se tady ta pyrenejí krev nezamíchá :-) :-)

Na semináři jsem běhala s Budinou a Lupínkou. Na Budíčka bych řekla, že parkury byly hodně kroucený a nemohla se moc rozeběhnout a proto moje nálada byla trochu mizerná. Ale holky mne povzbudily a já jsem zase do Budinky vlila mnoho energie a už to zase šlo :-).

No a Lupínka stále dělá čest svému jménu Rarity :-) - parkury byly opravdu na začouny hodně složitý. Já jsem s Lupčou pracovala dosud hlavně mimo překážky a na překážkách nějaká ta rovinka a tak. Takže pro mne byl šok, že mám najednou zdolat parkur se všema prvkama, jako je out, všemožné otočky, rozlišovačky atd. Vyběhla jsem s ní na prvních 6 překážek a Lupínka vše vyšvihla bez chybky. Já jenom zírala. Ukázalo se, že není nad to si psíka pořádně připravit mimo překážky.

No a od Olgy byla Lupča pochválená, že na 8 měsíční pyrku super pracuje a nenechá se rozhodit okolím. Konečně jsem si mohla popovídat s někým kdo má stejné plemeno a vyptat se na různé zajímavosti. Olga má doma nyní 4 pyrenejky a pátou si budou nechávat po Bravě :-). Tak mne to od ní potěšilo, ale na druhou stranu mne to jen utvrdilo v tom, co už dávno vím - Lupínek je jedinečný pejsek :-).

 

FOTKY z akce ZDE

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

19.6.2013 - Budinka - The best of Bearded collie na IABC 2013 Poland. Terka nám dnes na cvičák dovezla od Tondy Grygara ceny, které ještě byly uděleny na vyhlášení v Polsku. A já jsem tedy opravdu nic nečekala. Tak to bylo překvapeníčko, když jsem dostala nádherný pohár a kokardu pro Budinku. Stala se nejlepší bearded collií na IABC v Polsku :-) :-)

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

12.6.2013 - Canisterapie v Motole. Dnes jsem byla s Lupínkem zase v nemocnici udělat radost nemocným lidičkám. Bylo to opravdu super a moc jsem si to užila.  Bohužel Kate jsme museli nechat doma, protože se moc oteplilo a ráno s námi nechtěla ani na procházku. Už se holčička těší na podzim :-) :-)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------

9.6.2013 - Seminář s Turid Rugaas. Tak máme za sebou druhý seminář s Turid. Opět jsem slyšela mnoho kontroverzních názorů. S některými názory se neztotožňuji a to např., že štěně může na procházku dlouho max. 10 min., neuznává boudičky pro psi nebo, že psí sporty jsou tabu. Ovšem vše ostatní má hlavu a patu. V prvé řadě pes je lovec a jakýkoliv rychlý pohyb v něm vzbuzuje jeho kořistnický pud, při kterém se zvyšuje adrenalin. Dále Turid neuznává obojky a psi by měli nosit pouze kšíry. A mnoho dalšího.

Dále jsem si na semináři zakoupila knihu od Susan Garrett - Shaping. Protože Susan mám moc ráda a její přivolávačské hry mi přijdou úžasné, byla jsem nadšená. Do knihy jsem se okamžitě začetla a během 3 dnů jí dočetla. A už vím proč, na semináři Turid názor na Susan a na její hry s klecí, byl: " Je to Američanka a ty jsou posedlý kontrolou nad vším". A opravdu měla pravdu. Některé věci v knížce jsou opravdu ujeté (jako používání ohlávky, aby měl majitel kontrolu na hlavou psa), ale zase jich není tolik. Takže přečíst vřele doporučuji. Jen být člověk s vlastním rozumem, a to podstatné si, jak já říkám, vyzobat.

No a tentokrát bylo možno si pod dohledem Turid i vyzkoušet s psíkem různá cvičení. No a Lupínek byl pochválen jako velmi zvídavý pejsek. Kejtýšek už moc pochválen nebyl, je to prostě můj závisláček a já jí za to miluji. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

I malý jorkšír může stát na bedně na mezinárodním závodě agility!!!

 

Na IABC 30. 5. - 2.6. 2013 Polsko Kozienice jsme toho byli svědky. Co je to vlastně  International All Breeds Cup - Mezinárodní pohár plemen (letos již 10 ročník)? 4 dny závodění na 4 parkurech současně. Velká konkurence a to hlavně ze státu Rusko, Estonsko, Itálie a Lotyšsko. Celkem 350 závodníků. A hlavně přehlídka mnoha a mnoha plemen. Když se podíváte například na MS agility, tak plemena který zde soutěží by se dala spočítat na jedné ruce. IABC  je ovšem v prvé řadě závod všech nejrůznější plemen. A proto jsem i jeho věrnou fanynkou. Zde se ráda koukám i na kategorii LA, protože to není jen přehlídka stejně běžících borderek, ale můžete zde vidět briarda, knírače, pšeničného teriéra, samojeda a mnoho dalších.

Letošní ročník byl již podruhé v Polsku na nádherném místě Kozienice. Všichni mne děsili, jak jsou v Polsku strašné silnice a ať si tam hlavně nic nedávám k jídlu a mnoho dalšího. Ovšem já jsem byla opravdu mile překvapena. Už nádherné tříproudé dálnice mne odzbrojily. No a pak jejich vesničky, kde třičtvrtě domečků bylo v anglickém stylu, všude čisto. No prostě super. Kemp v Kozienici byl snad nejlepší kemp v kterém jsem kdy byla. Nakonec jsme bydleli v prostorné chatičce v kempu a závody se konaly na fotbalovém hříšti, hned přes ulici. No a počasí, by nám asi nikdo nevěřil. Sluníčko, sluníčko. Z ČR k nám chodili šílené zprávy, jak pořád prší a prší. Vůbec se tomu nedalo věřit. Já dorazila do ČR naprosto spálená a byl to šok, co nás tady čekalo.

No, ale zpět k samotným závodům. Zorganizovat takovéto závody je opravdu těžké a  obdivuhodné, kord pokud máte na celé závody jeden počítač :-) :-) Organizace vesměs šlapala jak měla, jen výsledky byl kámen úrazu celých závodů. Nejen, že si člověk musel počkat většinou do druhého dne, ale ty chyby!!!!!!! To bylo překvapení, když jste se šli podívat na výsledky vašeho běhu a najednou jste zjistili, že jste diskvalifikovaný, máte o jednu chybu navíc nebo váš běh trval 2 minuty :-) :-) Je to moc velká škoda a měli bychom se všichni organizátoři nechat inspirovat od Němců, protože tam to opravdu šlape jak má.

Co naše velká česká výprava ve složení já, Budinka a Aimy, Irča a Daysie, Radka a Charlotka, Jana a Ímy, Lucka s Nikou a Roníkem. Nikdo neodjel bez umístění nebo dobrého pocitu z čistého běhu, a to bylo snad na celých závodech to nejkrásnější. Radka s Charlotkou dvakrát na 3. místě v zk. SA2, Jana s Ímy na 2. místě v zk. MA2, Lucka s Roníkem na 3. místě v běhu A0. Moc všem děkuji, bylo to opravdu super a doufám, že to zopakujeme příští rok v Holandsku.

A co já a moji hafíci?  No nejdříve bych napsala co já :-) aby jste se mohli všichni zasmát od srdce. 3 dny před odjezdem jsem si zvládla zablokovat krk do takového extrému, že jsem doma skoro lezla po čtyřech bolestí a jen jsem plakala, že to nemohu do Polska odřídit. Natož tam běhat :-). Jak se blížil den odjezdu byla jsem zoufalejší a zoufalejší. Bolest trochu ustoupila, a tak jsem zvládla zajet do Polska za 9,5 hodiny. Ale otáčet hlavou nešlo a večer spát také ne. Naštěstí mi Romana Hanousková dala v Kozienici zázračnou pilulku, která opravdu pomohla. Ovšem běhy první den stály za nic a všechny naše chyby většinou vznikaly z toho, že jsem se nedokázala na psi otočit :-) No, a aby toho nebylo ještě málo, tak jsem z ničeho nic ztratila hlas. Aimynce to bylo jedno, ta je prdelka stejně hluchá, ale Budinka z toho byla trochu vyplesklá. No asi tak po třicítce se začnete rozpadat :-) :-) Ale moje holčičky opravdu bojovaly a nakonec přes všechny mé problémy i vybojovaly :-) Budinka byla na 2. místě v zk. LA2, Aimynka se nominovala do finále dvojic (ovšem ve finále se naše dvojice z Estonská diskla, Aimynka byla čistá), Budinka i Aimynka se nominovaly do finále jednotlivců, odkud si Aimynka odnesla 4. místo, no a nakonec se obě holčičky nominovaly i do finále národů, ale to už jsme nestihli protože jsme jeli domů.

Takže doufám, že se naše výprava příští rok do Holandska ještě rozšíří a pojedeme jako Italové svým autobusem :-) :-) :-)

 

FOTKY a VIDEA ZDE

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

24.5.2013 - Lupínce bylo 6. měsíců a Budince je za dva dny 5 let :-). V naší početné rodině se vlastně furt jenom slaví. Když neslaví psi, tak zase děti nebo dospělý. Takže je u nás stále veselo.

Budinka, která se stále chová jako štěně oslaví 5 let. Je pravda, že až v tomto věku na ní začínám sledovat, že už je to dáma (jenom tedy velmi zřídka :-)). Ale také je to možná tím, že přišla Lupínka a Budinka už tak není nejmladší ve smečce. Ovšem oni dvě tvoří nerozlučnou dvojku a každou minutu spolu si prohrají. Ideální čas na hru je v noci ve stanu na svojí paničce :-) :-)

No a Lupínka ta je opravdu naše Rarity. Pyrka, která chodí do nenocnice na canisterapii, který vítá každého člověka na potkání. Ta která pokud je mezi psi nějaký konflikt, tak se mezi ně okamžitě vrhá a snaží se situaci uklidnit lízáním hlaviček všech přítomných :-). Ta která by za dítě položila život. No ...... nevím kde se stala chyba, ale já jsem maximálně spokojená. Dalšího kavalírka v těle pyrenejím jsem si ve snech představovala. 

 

NOVÉ VIDEO - "LUPÍNA" Jomgarden's Rarity - 5. - 6.měsíců

 

 

 

 

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

18. - 19.5.2013 - Závody agility Litoměřice - Porta Bohemia. Krásně strávený víkend na závodech se super společností (Kačka, Jana a Roman a mnoho známých lidiček jako Terka, Iva, Zuzka....). To je první co mne napadne, když si vzpomenu na tento víkend. Závody se konaly přímo u Labe, kde byla písečná pláž. Takže, když v neděli začala parna, tak jsme měli kde psíky vycákat. Rozhodčí byl Zdeněk Spolek. Všichni mne děsili, že na něj už nikdo nejezdí, že strašně staví a já nevím kde co. No mne to tedy zase tak šílené nepřišlo. Ba naopak, některé parkury byly velmi vydařené a hlavně běhavé. Jenom snad v sobotu zk. A3 byla trochu napreslá, ale vzhledem k množství ostatních krásných parkurů to je úplně zanedbatelné.

Víkend byl ovšem dosti náročný, protože pořadatelé zařadili mimo klasické běhy ještě tuneliádu, která byla plnohodnotným parkurem. Takže se v podstatě šli každý den 4 běhy. Což bych řekla, že na psi je opravdu hodně. A bylo to vidět na výkonech. V nedělním finále dělali psi chyby které by norm. určitě neudělali. Ty šílenější plemena sice neztratili na rychlosti, ale zase se např. nedokázali ani trefit do slalomu apod.

Moje Aimynka v nedělním finále zešílela z toho natolik, že se nakonec ani nedokázala trefit na áčko :-) :-) Jen na mne štěkala a stála před áčkem. Jinak celý víkend běhala moc nádherně. Ovšem rychlostně to nestačilo a naše oblíbené místo bylo bramborové. Už jsem se vždy smála, když mi holky přišli říci kolikáté jsme, že by čtvrté :-) :-) Ale což hlavně že jsme si běhy užily :-) a máme z nich super pocit.

Kate zvládla ve veteránech celkem 5 běhu za víkend, také masakr pro mojí princeznu. A dokonce jsme konečně měli i konkurenci. Tak to bylo super. Zuzka s Ketynkou nám daly zabrat :-) V sobotu jsem byli na 1. místě v součtech a v neděli na 2. místě.

No a moje zlatíčko Budinka splnila poslední zk. LA2 a hurá do kategorie LA3. Umístila se tak na 1. místě v zk. LA2. No a velké překvapení bylo nedělní finále kde se umístila na 3. místě. Opravdu jsem to nečekala, protože konkurence byla. Vždy jsme stejně jako s Aimnykou byly na čtvrtých místech. Co je, ale úplně super, že jsme měly krom jedné kladiny všechny zóny ok :-)

Už se těšíme na další závody, konečně mne zase chytá ta pravá závodní atmosféra. Takže hurá do Polska na IABC.

 

FOTO a VIDEO ZDE

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

13.5.2013 - Canisterapie v FN Motol - dětská psychiatrie. Tak jsme vyrazili zase do nemocnice Motol. Tentokráte k dětem. Celá akce se konala na zahrádce. V plánu bylo původně vzít překážky, ale ten den si s námi trochu hrálo počasí. Takže jsme nakonec vzali jen malý tunýlek z ikei :-) A nakonec i to stačilo. Kate i Lupínka se hned vrhly do víru dění. Kate první půl hodinu ze sebe vydala úplně vše a rychlé povely dětí plnila bravurně. Bohužel po půl hodině byla úplně k.o. a v ten moment jsem na ní viděla, že už je to skutečně babička. Budeme tedy s Kate navštěvovat spíše LDNku (seniory). Tam jí to sedí více. Přeci jenom jsou k sobě věkové blíže :-) :-) Hlavní je, aby to bavilo obě strany tzn. i moje sluníčko Kate a nebyla z toho tak vyčerpaná. No a Lupínka ta zase byla ve své živlu mezi dětmi. Nejvtipnější situace asi byla, když si jí jedna holčina odvedla na vodítku a dávala jí povel sedni. A Lupínka jí nerozuměla a nabízela jí její tři nejoblíbenější povely - sedni, lehni a pac. To točila dokolečka asi třikrát :-) :-)Myslím, že jsme dětem udělali radost a i já jsem si to moc užívala. Holky se dostatečně nadlábly mňaminek a obě dvě to také moc bavilo. Tak už se těšíme na další takovou akcičku v nemocnici Motol.

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

20. - 21.4.2013 - Závody agility Plzeň - Doubravka. Tak po dlouhé zimní pauze zase na závodech. Bylo to moc fajn. Rozhodčí byl Tomáš Glabazňa. Moc jsem se na jeho parkury těšila a nezklamal. Každý parkur byl jiný, různě náročný a hlavně si člověk potrénoval mozeček. Všechny parkury byly maximálně běhavý a nedělní agility pro large bylo opravdu maso :-) Člověk musel být ve střehu za každou překážkou a při tom se dalo vymyslet jak to celé zaběhnout plynule. Myslím, že zde se ukázalo, že parkury mohou být náročné a zároveň běhavé, bez tisíce a tisíce překonávaní překážek ze zadu :-) Za celý víkend jsem tento prvek neběžela ani jednou :-) :-) No a pořadatelé byli také moc fajn, odsýpalo jim to jak má. S Kačkou a 6 psi jsme přespali na místním cvičáku ve stanu, takže  i letošní premiérové stanování máme za sebou. Pro Lupínku to byly první závody a byla moc vzorná, opět nic neřešila všechny zlíbala a pomazlila.

No a k našim výkonům co dodat Aimynka a Kate perlily. Aimynka 2. místo sobotní jumping, 1. místo sobotní součet, 3. místo nedělní součet, 3. místo nedělní zkSA3, no a nakonec získala titul Plzeňský agiliťák 2013 v kategorii small. To byl nejlepší pejsek ze oba dny ve své velikostní třídě. Kate si odvezla 6x 1. místo v kategorii veterán small. Hlavní je, že jí to  moc bavilo a zase si po dlouhé době užila překážek. Jen se trochu obávám, že až se nám oteplí nad 20stupňu, tak je to pro naši prdelku konečná se závody. No a s Budičkem nám to taky běhalo hezky. Parkury jsem si s ní opravdu užívala. Jenom nám holčička trochu shazovala (běhám s ní na tréninku small, kvůli nožičkám) a když neshazovala, tak jsem to konila já :-) Holt Budince je sice už 5 let, ale za tu dobu jsme toho moc nestihly naběhat. Buď jsem byla těhotná :-) nebo je Budinka nemocná :-). Ovšem zrovna s Budinkou jsem si parkury užívala opravdu na maximum.

No celé shrnuto a podtrženo, byl to super víkend. Hodně náročný, ale tím správným směrem. A všem doporučuji stanovat se 4 psi :-) Celou noc bylo teploučko, jen uklidnit Budinku a Lupínu, aby se na mne přestaly rvát, bylo dosti náročné :-) :-)

 

Fotky a videa ZDE

 

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

8.4.2013 - Poprvé v Motole na canisterapii. Dnes jsme byly prvně rozdávat radost lidem do nemocnice Motol. Holky mne obě moc překvapily. Hlavní aktérkou měla být Kate a Lupínka jen sledovat okolí. Určitě by mne nenapadlo, že budu dělat někdy s pyrenejkou nějaké polohování u pacientů nebo něco takového. Přeci jenom toto není nějak moc kontaktní plemeno a ona by to sice určitě dělala kvůli mě, ale radost by z toho neměla. Spíše jsem jí s sebou chtěla brát, aby si zvykala na různá prostředí a aby lidem mohla ukázat nějaké ty triky. Ale Lupínka mne zcela vyvedla z omylu. :-) Ona se prostě vtírala :-) Přišlo mi to, že se snažila dělat to co dělá Kate. Ta jak starý mazák nastoupila do pokoje, opřela ťapky o postel a nechala se drbat  na hlavičce. No a Lupínek přeci nemohl takové srandě taky odolat. U Kate jsem nepochybovala, že to nezvládne ona je rozená rozdávačka štěstí, pusinek a lásky. Ale že se do toho vrhne malý Lupínek to jsem fakt nečekala. Takže nakonec celé nemocniční prostředí mělo největší vliv na mne :-( , ale jsem snad už dost velká holka, abych dokázala myslet jen na to hezké. Moc moc už se těším za 14 dní jdeme znovu. 

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

20.3.2013 - Mnoho nového!!!! Lupínkovi jsou 4 měsíce. Ovšem  mě přijde, že je s námi už věčnost. Je s námi naprosto sehraná a užíváme si spolu mnoho a mnoho srandy. Je to takový malý veselý skříteček. Díky Mari jsme se stali členem Klubu Pyrenejek ve Švédsku :-) tak snad brzo pojedeme na klubovku :-) :-) :-). Vůbec nevím co o ní napsat - ona je prostě dokonalá :-) Tak snad nám to vydrží :-) :-)

Další super zpráva - Kate a Lupínka jsou canisterapeutickými psíky. Stále jsem přemýšlela jakou zábavu najít naši důchodkyni Kate, když už tolika neagilitíme. Je to psíček, který celý život pracoval a najednou jí mám dát k ledu, nic takového jí udělat nemohu. Když si představím, že by to udělal někdo mě, tak by mě přepadaly myšlenky jako Kurta Cobaina z Nirvany - "lepší shořet nežli vyhasnout". No a tak od dubna začínáme dělat radost jiným lidem v nemocnici Motol. No a Lupínek nás bude doprovázet, aby si zvykal na různá prostředí a rozzářil dětské úsměvy.

No a poslední zprávička. S Budinkou už jsme s výškou prkna při RC na 50cm. Takže sbíháme a sbíháme a jde nám to!!!!!!! :-)

 

 

Fotky a VIDEO s Lupínkem ZDE

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

9.3.2013 - Intenzivka agility Míša Lhotecká. V sobotu jsme vyrazili na intenzivku k Míše Lhotecké. Byla to moc super skupina, tak jsem si to opravdu užila. Parkury taky super. Běhala jsem s Aimy a Budinkou. Holkám to moc šlo. Udělala jsem pár foteček pejsků, kteří byli u nás ve skupině, tak snad se tam všichni najdete :-)

 

Foto ZDE

 

S Budinkou už  nám jdou super RC, máme 100% úspěšnost, tak lezeme pěkně nahoru :-) Nyní už jsme na 45cm.

ZDE video, aby jste se mohli radovat s náma :-)

 

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1.3.2013 - Aimynce je 7. let. Naše zrzka oslavila v pátek své sedmé narozeniny. Moc ti zlatíčko všichni gratulujeme, ať se dožiješ aspoň ještě jednou tolika. A hlavně ať jsi fit jako nyní a už tě nic ošklivého netrápí.

Celý víkend jsme s Aimynkou slavili a to aktivně :-) V sobotu jsme si zaběhali agility u Romany a v neděli jsme vyrazili do lesa. Možná si říkáte, že Aimynka by raději určitě své narozeniny oslavila na gaučíku :-) ale je to jinak. Aimynka je nejšťastnější tam kde jsou dobrůtky. No a při sobotním agility zase Irenka navařila srdíčka, takže to pro Aimynku byly opravdu narozeniny.  No a v lese si Aimynka najde dobrůtky svoje. To takové králičí bobky, hm to je mlska :-) :-)

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

19.2.2013 - Lupínce jsou 3 měsíce. Aimynka za chvilku (1.3.) oslaví své 7. narozeniny a Budinka zase 5. narozeniny. Jak ten čas letí :-) Lupínek se krásně sehrál s naší domácností. Je to slušně vychovaná holčička, která když nevydrží, tak čůrat doma chodí jenom na podložku. Venku se nechá přivolat i od pejsků a triků umí co pětiletá Budinka. Nechápu jak se může vejít tolik energie do tak malého pejska. Je stále připravená k nějaké akci, soustředit se na mne dokáže v jakémkoliv prostředí. Je jí jedno zda se přetahuje o hračku na hlavní rušné silnici nebo jí za zadkem štěká pes :-). Největší sranda je společně s Patričkem. Když ho dávám na zem z židličky, tak Lupínak se na něj vrhne a začne ho zběsile vítat a olizovat. Je to jak kdyby říkal "ahoj vítej na zemi, pojď jdeme spolu něco vymýšlet" :-). Jsou sehrané dvojka.

Naše procházky jsou dosti šílené, protože Lupínek šikanuje Kate a Budinka zase Lupínka. Jediná Aimynka je nad věcí. :-) V některých věcech je Lupí strašně podobná Kate, když byla v jejím věku. Až mi to kolikrát vžene slzu do oka a vzpomenu si jak byla Kate štěňátko. Myslela jsem, že už nepotkám psíka, který bude okolo mne běhat v kruzích s kouskem igeliťaku v drštičce a smát se mi. Nebo, že nepotkám pejska, který se ve svých 3 měsících vrhne do Vltavy v únoru. Kate dělala úplně to stejné a jen s úsměvem vzpomínám jak jsem jí nesla pod bundou celou mokrou když mi v Krčáku skočila do rybníka :-) :-).

FOTKY pejsků z února 2013 ZDE

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

9.2.2013 - Intenzivka agility Pavel Košek. Tak máme za sebou druhou intenzivku s Pavlem. A fakt bomba. Když skončí intenzivka s ním, připadám si jak kdybych byla na semináři 5 instruktorů a ne jenom jednoho. Do ničeho člověka netlačí, ale ve výsledku má stejně vždy pravdu :-) Na člověka z něj sálá tolika pozitivní energie a klidu, že si vlastně připadáte, že je to všechno brnkačka. A ona nakonec ve výsledku je :-). Jediné co mne mrzí, že nemohu letos k němu na tábor. Ale příští rok to určo napravím.

A co naše dnešní výkony? Aimynka běhala na jedničku, fakt rychle a měla z toho velkou radost a já zase z ní. S Budinkou skáčeme jen na M, takže je v některých pasážích rychlejší než jsem zvyklá :-). Ze začátku jsem se nemohla nějak najít (asi ty antibiotika), připadala jsem si jako nudle v bandě. Ale druhá část nám pak už šla. Dokonce jsem dostala závodní absťák a hned bych někam vyrazila, ale zůstanu u země a počkáme si až na duben.

Lupínka byla samozřejmě s námi a zase se krásně socializovala :-) Hrála si s Magie a Karamelkou a chovala se jako slušně vychované štěňátko :-)

 

Fotky z dnešního dne ZDE

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

21.1.2013 - První dny doma malé Lupínky. Malá Raritka se postupně seznamuje se všemi členy naší rodiny. Už jí i otrnulo a její druhé jméno je teď drákula :-). Říkáme jí ovšem různě - Lupínek, Raritka, Rarášek, nejvíce ovšem slyší na Lupíííí :-). Kam jdu já, tam i ona. Celý týden se mnou odcvičila tréninky pod bundou, v sobotu absolvovala intenzivku s Martinou Konečnou :-). Navštívila naší babičku, tchýni, tchána, strejdy a dokonce i Ikeu.

S Patričkem jsou zrovna ve stejném věku. Kam se hnu já tam jdou oni dva. Oba dva po čtyřech, oba vše okusují a strkají do pusy, oba vymýšlí stejné  lumpárny. Patrísek vymyslí, že bude super tahat za pytel co je v koši a Lupínka se hned přidá a pomáhá mu. :-) 10 měsíců lidských se tedy rovná 2 měsícům psích. Jsou na tom mentálně úplně stejně :-) :-)

 

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

14.1.2013 - Švédsko - Stockholm - Jomgarden s Rarity. Tak už je nás zase o jednoho více :-). Výlet naprosto luxus. Stockholm je moc hezký, jukli jsme na staré město, vyzkoušeli místní kuchyni a ještě si jeli na letiště pro dáreček. Mari je skvělá, přivezla na letiště Lupínky maminku Pumu, tetu Finnes a babičku Citu :-) Všechny tři holky se na nás vrhly a olízaly nás od hlavy až k patě. Tím u mne opravdu zbořily mýtus, že pyrenejský ovčák je nedůvěřivý k cizím lidem. Mari vybavila Lupínku celým batohem, v kterém byla i její dečka s vyšitým jménem :-). Naše malá Raritka zvládla let naprosto jedinečně. Opravdu se ukázalo to co říkala Mari, že vůbec neřeší prostředí a usne kde se jí chce. V letadle s námi letělo ještě jedno importované štěňátko norského lundehunta a to celou cestu kňouralo. Lupínek ten spal :-). První noc zvládla také na jedničku. Seznámení se smečkou jsme pojali postupně a až druhý den je viděla všechny  najednou. Kate a Budinka jí ignnorují :-) a Aimynka vychovává. Pro Kate je to už páté rozšíření smečky, nejdřív Aimy a Budinka a potom Dáda a Patrísek. A teď ještě malá Drakula :-) :-)

 

Fotky ze Švédska ZDE

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

7.1.2013 - Budinka a její running contacts. S Budinkou jsem se v létě minulého roku rozhodla, že předěláme naše zastavované zóny na sbíhané. Důvodů bylo více, první a nejdůležitějším, že jsme spolu nezvládly ustát zastavované zóny na závodech. Druhým důvodem bylo kde nahnat s Budinkou těch pár cenných setin, který nám vždy chybí. Někteří lidi, kteří dělají zastavované zóny tvrdí, že pokud je zastavovaná zóna nacvičena dobře, tak je stejně rychlá jako sbíhaná. Omyl. Ta samotná zóna možná ano, ale ne celá kladina. Podívejte se někdy na závodech na kolik kroků pes dělá kladinu. U velkého psa je ideál 5-6 odrazů. Ale to nedocílíte se zastavovanými zónami.

Začátek byl opravdu hodně těžký, a 2 měsíce mi trvalo, než jsem Budince vysvětlila, že musí jenom běhat v plné rychlosti. Pak jsme měly s Budinkou pauzu, kvůli operaci její nožičky. No a teď zase pokračujeme, ale protože máme od doktorů zákaz dělat větší zátěž, tak jenom opatrně. Holt místo toho, aby jsme trénovaly třikrát týdně, tak je to jen jednou za čas. Takže na výsledek si počkám asi tak za 2 roky :-) Ale hlavní je, že nás to obě moc baví. Když Budinka zjistí, že jde zase zběsile lítat za míčkem přes kladinu, tak je ten nejšťastnější pejsek.  A já jsem zase hotová z toho jak postupně do této metody pronikám, a z každého nového poznatku mám vánoce. Přikládám ochutnávku jak nám to jde a nejde :-) Snad za rok dva budeme na plné kladině :-)

 

Začátky na prkně - červenec - srpen 2012 ZDE

Výška kladiny 38cm - leden 2013 - úspěšnost 72% ZDE

Výška kladiny 48cm - leden 2013 - úspěšnost 50% ZDE - nutno se vrátit nazpět a postupovat po pár centimetrech

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

3.1.2013 - Nový člen rodiny!!! Konečně je to tu :-) Po 4 letech plánování, po 2 letech psaní s chovatelskýma stanicemi ve Francii, Německu a Švédsku se konečně narodila holčička pro mne. Pyrenejský ovčák mne uchvátil již před čtyřmi roky, ale rozhodla jsem se na svého vysněného pejska pořádně počkat. Za ty čtyři roky jsem si ovšem našla kamarády po celém světe. Anglicky sice moc neumím, ale toto mne donutilo se jakožto věčný začátečník znovu do angličtiny pustit. Moc děkuji Mari Jomgarden ze Švédska (www.jomgarden.com), že mne nikdy neodbyla a vždy mi odpovídala na mé šílené dotazy ohledně pyrenějek. A samozřejmě moc děkuji Silke z Německa (www.mourioche.de), rodině Zenner (www.sportstaff.de), díky nimž jsem propadla barvě žíhaná a doufám, že moje holčička bude aspoň trochu vypadat jako jejich nádherná Wii. No a všem dalším lidem posedlých stejně jako já tímto plemenem.  :-)

Příští prodloužený víkend tedy já a můj manžel strávíme ve Stockholmu a přiletíme domů už tři :-). Naší malou holčičku jsem se rozhodla pojmenovat po vlčici Lupíně, toto jméno je ze slova Lupine - vlčí. Bude to tedy náš malý Lupínek :-) :-) No a Mari mi dala tu možnost si holčičku pojmenovat i papírově a to na písmenko R. Bude to tedy Jomgardnen s Rarity - Jomgardnovic Vzácnost :-).

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

26.11.2012 - Kdo si hraje nezlobí :-). Konečně už se to blíží, tento týden bude mít Budinka 6 týdnů od operace. Konečně bude vypuštěna z vodítka :-). Jen doufám, že si hned nezlomí druhou nohu. Vrhly jsme se na aquaterapii. Všechny bazény v Praze jsou ovšem pro psi nehorázně drahé, rozhodla jsem se proto, Budince udělat její vlastní bazén. A nejenom jí, ale i ostatním psíkům.

No a protože 6 týdnů byla dlouhá doba a i já jsem se "nudila" :-) začala jsem vyrábět psí hračky. Už dost bylo fleecu, toto je nová generace hraček :-) :-) No a protože nemám tolika psíků, kolik jsem toho vyrobila, tak jsem se rozhodla hračky rozdat na Vánoce hodným lidem a psíkům. Aby jste se mohli pokochat, tak jsem přiložila pár foteček.

 

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

9. - 11.11.2012 - Mistrovství ČR v agility 2012 - Liberec. Skvělý, super, bomba :-) co více dodat. Možnost zaběhat si v Tipsport aréně v Liberci, kde se konalo MS si snad nemohl nechat ujít žádný agiliťák, který má psíka v A3. Opravdu skvělý zážitek, super travička, brutální konkurence. Jenom pro představu v kategorii small běhalo 89 psíků, Aimynka zaběhla jumping čistě bez trestných bodů a byla na 47 místě :-) :-) :-) Takže konkurence opravdu pořádná a náš buřtíček neměl šanci :-) :-). Ale velkou šanci jsme měli jako družstvo ve složení Terka s Májou, Domča s Aimee, Zuzka s Charliem a já s Aimynkou, ale štěstíčko nám nepřálo :-(. První den jsem byli na 7 místě, super pozice. Ale druhý den jsme to po..... Ještě teď si rvu vlasy. Třetí místo nám uteklo před nosem. Nakonec bylo třetí družstvo, které bylo dokonce ještě o jednu příčku za námi. A jak vypadalo celé drama :-) První běžela Terka, krásný čistý běh, já se na to tedy nemohla dívat, protože bych se z toho asi sesypala :-) komentovala mi to nade mnou Domča. Druhá šla Zuzka s Charliem, hned na třetí překážce dis. V ten moment mi bylo jasné že to musím dát a čistě. Hrůza. Aimynka celá nažhavená a šup náběh do slalomu až do druhé branky, v ten moment mi bylo jasné, že je už konec a nemáme žádnou šanci. Nakonec jsem se s ní diskla se zatměným mozkem z naší blbé chyby. Domča pak zaběhla krásně a čistě. Moc mne to holky mrzí. Omlouvám se. A děkuji vám, byly jste super. Za rok jim to natřeme :-).

Zážitkem pak pro mne samozřejmě bylo zase vidět na živo běžet Olgu Maniewskou, Silvii Trkman a Romana Maruszcaka s pyrenějkama. 

No a perličkou celého tohoto klání pro mne byl Kejťásek. Ta moje malá potvůrka se stala MISTREM ČR v kategorii small veterán. V jumpingu 2. místo, v agility 1. místo a celkově 1. místo!!!!!!!! Užila jsem si s ní tak naší hymnu na stupni vítězů. Moc ti děkuji sluníčko, ať nám svítíš ještě hodně dlouho :-)

 

 

FOTKY ZDE

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

27.10.2012 - Závody agility Skochovice - Pragil. Tak zase po měsíci na závodech. Moc jsem se těšila, i přesto že hlásili teploty kolem tří stupňů. Přihlášenou jsem měla Aimy a Kate poprvé ve veteránech. Bohužel tyto závody byly strašné zklamání. Počasí opravdu nepřálo, teplota byla na nule, celé dopoledne pršelo a odpoledne přišel sníh. Takže dopoledne se během hodiny z parkuru stalo bahniště, no a odpoledne na zónovky připadl sníh. Motto těchto závodů bylo tedy "chcete si zabít psa, tak hurá na parkur". Docela mne zarazilo kolik lidí v tom opravdu běhalo. Já jsem s Aimy šla dva běhy dopoledne a zbytek jsem vzdala. A to je to pejsek, který nemá až zase takový drive, a dává si na sebe pozor. Bohužel jsem musela zůstat, protože Kate aby mohla na MR ČR, tak musela mít jeden start ve veteránech. Takže krokem jsem s ní prošla jeden běh a hurá domů. (ze dvou psů byla na 1. místě :-) :-)). Závody byly dvoudenní, stačil mi ten jeden den :-). Od nás ze cvičáku nás tam bylo 6, ale druhý den už nikdo. Doma mi pak bylo docela smutno, při představě kam, až jsou vlastně lidi schopní zajít jen kvůli jedné medaili nebo svému sobeckém pocitu "jo dokázal jsem to, jsem dobrý". Ale co ty psi!!!!!!!!!!! Když jsem viděla ty chudinky borderky (ale i jiná plemena), jak ošklivé pády absolvují, bylo mi fakt špatně. Moje Budinka ve 4 letech smí agility dělat jen rekreačně (tzn. občas nějaká ta akcička, ale žádný pravidelný trénink) a to kvůli opakovaným zraněním chrupavky, kterou má teď v hrozném stavu. Je to tedy jedna z příčin, dále se na tom může podílet revmafaktor, anaplasma atd. U psa opravdu stačí jeden nešťastný skok a erozivní změna na chrupavce je hned. No a pak už jen přidáváte a přidáváte  a opotřebení kloubu je tu. Přiznejme si to, sportem k trvalé invaliditě. Mne kolena taky strašně bolí a doktorka mne na operaci už taky hnala - neúspěšně.  Ale přeci sport, ať je to jakýkoliv nás baví a to stejně i psi. Jen to něco stojí. Holt sportovce na vysoké úrovni více, než ty ostatní. Ale je třeba si uvědomit, že za ty naše němé tváře jsme odpovědní my a nic se nemá přehánět. Teď jsem úplně odbočila od závodů, ale kombinace toho, že v pátek mi doktor u Budinky řekl verdikt a v sobotu vidím na závodech čeho jsou lidi schopní, mě nenechalo klidnou.

No a celé závody asi završil parkur paní rozhodčí Vostré (tato rozhodčí vůbec v propozicích nebyla napsána - to bych si totiž závody asi hodně rozmyslela) která v tomto počasí dala náběh na kladinu se strany. Než tým ke kladině doběhl, byla na ní vždy vrstva mokrého sněhu, který klouzal jak blázen. Mnoho psů se vůbec nevyškrábalo ani na áčko. A nakonec čekání hodinu na výkonostňáky (všechny se nám nepodařilo dostat) bylo opravdu vysilující. Jo a pokud jste byli přihlášení jen na jeden den a umístili jste se, tak pro cenu jste si měli přijet druhý den :-) :-)

No to je, ale negativní reportáž :-) Ale zase na to budeme dlouho vzpomínat.

 

Fotky ZDE

 

A ještě pro zasmání jsem našla pár videí jak jsem běhala s Kate v roce 2005 a 2006. Jedno je tam hodně exkluzivní, když se běhalo v Hloubětíně v bahenním ringu :-). Začátky byly opravdu krásné a je vidět, že Kate byla ještě mladice, která dávala na závodech vždy postupovku kolem 5m/s. ZDE

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 28.9.2012 - Závody agility Plzeň - Křimice. Aby jsme se nenudili, tak ještě ten stejný týden co jsme přijeli z Itálie jsme vyrazili v pátek v ČR na závody. Na českém rozhodčí jsem nebyla již rok, tak jsem byla zvědavá. Závody pískala Lenka Pánková. Moc se mi líbil jumping. Pro S to sice nebylo vůbec těžké, ale L se  na tom myslím zapotili. Jen škoda, že jsem nemohla běžet s Budinkou. Musela jsem jí odhlásit kvůli plánované operaci nožičky a místo ní startovala Kate.  Dařilo se nám - Aimy běžela tři běhy, všechny běhy čistě. Jumping - 6. místo, zk.SA3 - 3. místo a agility - 4.místo. Kate běžela jen dva běhy, oba čistě. Jumping - 4. místo a agility - 5. místo. Na Kate bylo vidět, že už toho bylo na ní  hodně, protože v agility jí předběhla i Aimynka :-). Závody jsme si moc užili a už se těším na další v říjnu.

 

Videa a fotky ZDE

 

 

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

17. - 23.9.2012 - Dog Olympic Games - Itálie - Sabbiadoro Lignano. Jeden z nejlepších týdnů v tomto roce. Moře, moje děti, moje psí holčičky a agility - to je spojení :-). Od teď už vím, že když na závody do ciziny, tak jedině spojit s dovolenou a poznat krásy dané země. Ale pěkně od začátku.

Odjezd z Prahy byl v noci z neděle na pondělí, kvůli dětem, aby mohli v noci spát. Pro mne tedy trochu masakr co se týče řízení, ale i přesto, že jsem poprvé v životě řídila dodávku (Tranzit kombi), tak dobrý. Dala jsem to s přestávkami, kafíčkem a redbulem za 12 hodin. Naše sestava v autě byla já a tři psi, Kačka s Jokinkou a Dextrem, moje mamka, moje dvě děti a kamarádka Zuzka. Na místě nás čekala slunná Itálie. V pondělí a úterý jsme se vyhřívali na pláži a odpočívali. Myslela jsem si, že vzhledem k tomu, že jsem letos porodila Patríska, tak se určitě k moři nedostanu.  Toto byla ale opravdu odměna. Lignano je pro děti jak dělané, všude píseček, žádná hloubka v moři. Určitě se do něj ještě někdy vrátíme. Moje holčičky viděli moře poprvé. Kate si hezky zaplavala, ale co dělala Budinka to bylo neskutečné. Vždy, když jsme šli na pláž, tak dostala amok a lítala jak psycho pes po celé pláži a v moři. Půl hodiny jsem jí nemohla uklidnit :-). Asi se měla narodit někde v přímořském státě, protože takovou radost jsem ještě nikdy neviděla. V Lignanu je super, že zde jsou přímo psí pláže. Dokonce na jedné pláži máte lehátko jak pro vás, tak i pro svého pejska a můžete si zaplatit lehátka s deštníkem v ohrádce přímo pro pejsky. Stihli jsme navštívit i Benátky, které byli opravdu nádherné. Od středy do neděle se závodilo, ale ne vždy celé dny, takže to nebylo ve vražedném tempu, ale v italském klídku :-)

A konečně k samotné olympiádě v Itálii. Některé věci mne zklamaly, některé nadchly. Určitě velké mínus patří malému počtu obchůdků na takovéto akci. Očekávala jsem, že se sem poženou stánkaři s věcmi pro pejsky a oni čtyři usmolené stánky a z toho jedni Češi :-) Další velké mínus byl povrch v hale, kde se běhali všechny finále - kancelářský koberec. Tuto záležitost netřeba komentovat - pro psi to bylo opravdu nebezpečné. Ale pryč od záporných věcí k těm kladným :-) Od středy do pátku se běhalo na nádherném stadionu se super umělou trávou. Parkury byly skvělé, posuzovaní vcelku tady. Co více si přát. Atmosféra taky dobrá, Italové jsou opravdu spontánní.  Skvělí zážitek např. byl, když při stavbě parkuru v hale se najednou všichni zvedli a šli tančit na parkur. Byla to takové nadšení, že i když jste nebyli zrovna taneční machři, tak jste se šli zapojit do mašinky na parkur taky :-). Na celé olympiádně vládla taková italská atmosféra, že na všechno je dost času a důležité je všechno si to pořádně užít :-) Ve chvilkách volná jsme se šli podívat i na jiné sporty, jako dogdancing, vodní sporty nebo mobility. Některé sporty byly opravdu zajímavé a já je viděla poprvé v životě.  Trošku škoda bylo, že většina Italů neuměla anglicky, takže třeba u některých vodních sportů jsme se ani nedozvěděli co bylo za úkol :-) :-) Bohužel času bylo málo a nestihli jsme všechno co jsme si přáli.

No a konečně k našim samotným výkonům. Začnu Budinkou. Bohužel jednotlivci nám nevyšly - jeden špatný start a disk a pak skočená zónička v agility. Pak jsme šly ještě K.O. běh, což byl tzv. paralelní běh. U tohoto závodu byla skvělá atmosféra, fandilo se, křičelo se a opravdu to bylo, kdo z koho. Budinka se probojovala do finále, ale bohužel zde jeden malý oblouček na předposlední překážce zavinil, že BOC s kterou běžela, doběhla o pidisekundu dříve.  Ale zvládla to na jedničku. No a poslední běh, který šla byl tunel cup. Zde zaběhla čistě, ale místní pravidla byla, že diskvalifikace nejsou, takže i když se nějaká šílená boc třeba dvakrát diskla, tak stejně byla na tunelech rychlejší a Budinka tak bez šance. Trochu mne to mrzelo, protože doběhlo asi jen 5 large čistě a mezi nimi Budinka.

Aimynka byla také skvělá a naše české družstvo ve složení - já s Kate a Aimy, Kačka s Jokinkou a Verča s Dorotkou bylo v součtu na krásném 4.místě. V Itálii se ohodnocuje do 5. místa, takže jsme si odvezli olympijské medaile :-) :-) No a toto umístění nás katapultovalo rovnou do sobotního finále. Bylo to hodně dramatické, běhalo se v hale a já byla nervní jak pes :-) Aimynka špatný náběh do slalomu - moje vina :-( Verča s Dorinkou dis. Kačka čistě, ale trestné za čas. A Kate čistě, ale pan rozhodčí si to pak rozmyslel a šel jí nahlásit zónu  na kladině. Bylo to pravděpodobně kvůli řvoucím Italům, kteří se čertili a pan rozhodčí neunesl nápor svých krajanů. Na videu je vidět že zóna byla, sice mizerná, ale byla.  No a konečný výsledek - 5.místo a další medaile a dekorování na podiu :-) :-)

A Kate - můj 9letý kavalírek :-) - nejenže se umístila s holkami ve družstvech, ale zářila i v jednotlivcích. Agility kvalifikační běh - 4. místo. Součet agility a jumping - 3. místo. Postup do finále, kam se dostalo pouze 7 psů (Kate jako zástupce rasy kavalíří a ostatní byli raslíci a šeltie :-)) Bohužel zde nám chybělo pověstné štěstíčko a byl z toho disk :-) Je to prostě moje frajerka.

Kačka s Jokinkou běžely ještě kategorii dětí, ale i zde jim to štěstíčko nepřálo a v jumpingu to byla jedna odmítačka, v agility pak disk. Ale zase si to holky vynahradily v družstvech a olympijský kov si také vezou domů :-).

Čechů nás bylo na této akci více, např. Markéta z Nymburka, holky z Budějovic, Palmovi atd. Co vím, tak další medaili si odvážel Lukáš Palm za 4. místo ve družstvech (bylo to družstvo složené s Maďarek a Lukáše) a pak Eva Lačňáková, která sice nežije v ČR, ale já jí pamatuji když tu u nás ještě běhala :-). Bohužel více medailí k nám neputovalo, ale za dva roky to jistě doženeme. Ve družstvech ještě stojí za zmínku nádherný výkon Švýcarů v kategorii large.

Akce to byla pěkná a doufám, že Italové za dva roky doladí ještě ty drobné chybky a pozvou i více mezinárodních rozhodčí. Určitě na Dog Olympic Games pojedeme znovu a třeba i na jiné sporty :-) Pro mne to byla nezapomenutelná dovolená.

 

 

Matrix - Dexík se vyhýbá letící Budince :-)

 

Videa z akce ZDE

 

Fotky z akce ZDE

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

9.9.2012 - Lysá nad Labem - intenzivka agility a neoficiální závody O pohár Pandy. Tak mám za sebou dvě akce, bohužel ani na jedné jsem neměla své pejsky. Hned na začátku září jsem vyrazila směr Lysá nad Labem, kam jsem byla pozvaná na intenzivní trénink agility jako instruktor. Většina lidí bylo z místního cvičáku, ale někdo byl i z Prahy, Nymburka nebo Liberce. Lidičky a psíci byli moc šikovný, takže jsem si celý den opravdu užívala. A doufám, že se s některýma ještě někdy uvidím. No a druhá akce byla tento víkend u nás na cvičáku a to již 4. ročník našich neoficiálních závodů O pohár Pandy. Dorazilo 73 závodníků a i tento den jsem si opravdu užila. Bylo nádherně. Posuzovala jsem jako rozhodčí, napůl s Hankou Zavadilovou a bylo se na co dívat. Opravdu co mne nejvíce rozesmálo, byla jedna hláška od nějaké paní, která pronesla "to je ale strašné počasí". Zrovna jsem posuzovala a měla jsem co dělat, abych se nezačala smát na celé kolo. Je opravdu vidět, že lidi budou vždycky nespokojený i kdyby byli v ráji. Mě to přišlo opravdu vtipné, když jsem viděla tu modrou oblohu, sluníčko v zádech a na teploměru 22 stupňů. No naštěstí to byla jediná negativní hláška co jsem slyšela, tak snad se to aspoň většině závodníkům líbilo. Snažili jsme se udělat pro ně úplné maximum.

No a poslední zprávy co se u nás děje je opět o Budince. Nakonec pan doktor Budince nožičku zrentgenoval po jejím neustálém kulhání po větší zátěži. A jeho slova mne málem položili "je tam nález". Budince se odštípla buď z lopatky nebo z loketního kloubu kost a vesele si tam plave a dělá paseku. Takže náš trénink sbíhaných zón vedl k takovému to úrazu. Ne, že by za to mohlo to prkno :-), ale ten letící míček, který Budinka zuřivě chytala jako odměnu. Nejdříve šla hlava za míčkem a poté nějaké nohy a tělo. Takže opět se naplnila slova Turid Rugas, házení míčku je nebezpečné. Do Itálie tedy žádný trénink a minimalizovat Budinky pohyb. Poté máme povoleno v Itálii odběhnout, pokud Budinka nezačne zase kulhat. A až se vrátíme z Itálie, tak nás čeká nový rentgen a na 70% operace. Jsme prostě tajný sen veterinářů :-) :-) :-) 

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

31.8.2012 - Co je u nás nového. Tak prázdniny máme za sebou a před námi ty největší agilitní akce jako MS v Liberci nebo MR agility. A já už se samozřejmě nemůžu dočkat, až vyrazíme směr Itálie na Dog Olympic Games.

Srpen byl ve znamení tábora, který se doufám moc povedl. A všichni se toho hodně naučili :-). Pro mne to bylo tedy hlavně 14 dní bez dětí a nevěřila bych, že 14 dní může trvat tááák dlouho. Teď si oba chlapečky řádně užívám.

Kate a Aimynka si užívali volna od překážek. Kejtýšek mě v patách :-) a Aimynka většinu času u paničky na gauči. No a Budinka řádně trénovala zóny, ale opět nás začala zlobit přední nožička, takže to co jsme měly v plánu je ta tam :-). Zdravíčko je přednější, takže jsme měly pauzy a trénovaly jen pozvolna. Do Itálie jedeme bez dodělaných zón, no což aspoň bude sranda. Samozřejmě dále trénujeme nebo spíše bojujeme. Ale až ten boj vyhrajeme, tak to bude stát za to :-). Jak nám to jde se můžete kouknout zde.

No a co mne naprosto nadchlo a asi jsem propadla dalšímu psímu sportu je mushing. Sice už dříve jsem s Budinkou lítala po lese v zápřahu, ale  okouzlila nás nová finská značka Non - Stop, která vyrábí věcičky na mushing. Teď je to úplně něco jiného. Budinka se do postroje opírá s takovou radostí, mě nebolí z žádného pásu záda :-) a dokonce mne to vyburcovalo k tomu, že jsem začala běhat :-). Fakt bych nečekala, že v tomto sportu může být tolik adrenalinu, prostě bomba. Takže mushingu Zdar!!! A doufám, že se s Budinkou někdy propracujeme na nějaké závody.

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

28. 7. - 4.8.2012 - Dovolaná na Orlíku. Tak máme za sebou luxusní dovolenou na Orlíku se všemi dětičkami a se všemi psíky :-). Chata, kterou jsme si pronajali ležela přímo v zámeckém parku. Se zámkem Orlík jsme byli sousedi a vodní nádrž Orlík jsme měli na dohled. Po dlouhé době jsem navštívila nějaký ten zámek a hrad. Projela se lodí a hlavně užila si klídeček v místních lesích a vodách :-). Kate s Budinkou si užívaly vodičky. A i když jsem neměla v plánu se s nimi koupat, tak suchá jsem nikdy neodešla :-)Další dovča ve stejném složení nás čeká v září v Itálii, tak už se moc těším.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fotek se mi povedlo hodně a vůbec jsem nemohla vybrat, tak některé jsou ještě ZDE

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

21. - 22.7.2012 - Agility závody Non-Stop - Dobříš. Na tento víkend jsem se moc těšila, protože jsem věděla, že je nás tam hodně přihlášených Pandiček a že bude sranda. A nemýlila jsem se. Svou oficiální kariéru v agility zde zahájila Irča s Daysinkou, Radka s Charlotkou a Míša se Sárinkou a holky se rozhodně neztratily. Dokonce i na bedně stály. Další ostřílení závodníci byli Dáša s Buddym, Kačka s Joki, Bára s Korzárkem, Kačka s Caysie a samozřejmě moje maličkost s třemi slečnami. :-) Co se týče organizace, tak závody byly zvládnuté dobře a každý si je mohl jen užívat. Povrch fakt super, umělá tráva na Dobříši je jak když chodíte doma na koberci a psům to vůbec neklouzalo. No a nakonec to nejlepší, ten kdo dělá závod dobrým závodem je rozhodčí. Zde byl pozván pan rozhodčí Nalle Jansson (Švédsko, rozhodčí na EO 2012), který nejen že byl moc sympatický, ale ještě stavěl super parkury. Pokud člověk trochu zapřemýšlel, tak se daly proběhnout úplně naplno a plynule. Moc jsem si je užívala. Jen v neděli ke konci už jsem nějak nezvládala přemýšlet a taky to bylo vidět na mých bězích s Budinkou :-) Dvoudenní závody jsou holt na mne masakr, ne jenom fyzicky, ale ten záběr na mozkovnu :-) :-)

No a co moje holčičky? Nakonec jsem vytáhla všechny tři. Kate tedy běžela jen z 6 běhů tři, pan doktor nám řekl, že jí musím šetřit. Ale ona se moc na parkuru nešetřila. Dávala do toho zase maximum :-) Je opravdu obdivuhodná, když ve svých 9 letech dokáže dávat postupovky přes 4m/s a nechávat za sebou mnohem mladší závodníky. Jediné co nám dělalo problém byli cílové rovinky. I když jsem šla opravdu pomalu a nehnala jsem jí, tak se dvakrát na skočce málem přizabila. Hlavně ve finálovém běhu je vidět, jak do překážky padla úplně hrudníčkem.

Aimynka ta jako jediná běžela všechny běhy tzn. 6 běhů za víkend. A každý další běh byl lepší a lepší. Jak kdyby se dostávala do formy :-). Mastila opravdu rychle. Dokonce v jednom parkuru byla tak nadrbaná, že vystřelila a nechala mne vzádu a běžela si svojí trať :-) Mne nezbylo nic jiného než vykuleně stát na začátku a mávat rukama :-). Pan rozhodčí se mne na vyhlášení ptal zda je hluchá a když jsem to potvrdila, tak uznale kýval :-) Asi mu mé gestikulace na Aimynku při běhu přišly divné, tak mu nedalo se zeptat :-) :-)

No a Budinka zlatíčko v sobotu bomba. Běželi jsem jen dva běhy ze tří, kvůli strašnému dešti. Ale dva běhy a dvakrát 1. místo. No v neděli už to byla diskotéka :-). První běh slejvák jak blázen a hned dis na druhé překážce. Nedokážu se prostě v dešti soustředit, jsem hrozná. Druhý běh jsem si jí diskla sama, za to že mi odešla ze startu a nepočkala na povel. No a finále už mi hlava nebrala :-) :-)

Jinak  počasí nás hodně potrápilo, ale byly to fakt super závody. Díky pořadatelům, rozhodčímu a skvělé podpoře Pandiček.

 

 

KATE

AIMY

BUDINKA

Běh 

Umístění

Chyby Rychlost Běh Umístění

Chyby

Rychlost Běh Umístění Chyby Rychlost
Jumping I. V 15. místo 1. chyba 4,23m/s Jumping I. V 18. místo 1. odmítnutí 3,67m/s Jumping I.V 1.místo 0 chyb 4,50m/s
ZK. SA3 neběžela - - ZK. SA3 V dis - - ZK. LA2 V 1. místo 0 chyb ?
Agility I. V 2. místo 0 chyb 4,04m/s Agility I. dis - - Agility I. neběžela - -
Jumping II. neběžela - - Jumping II.V 3. místo 0 chyb 3,64m/s Jumping II. V dis - -
ZK. SA3 neběžela - - ZK. SA3 V 4. místo 0 chyb 3,82m/s ZK. LA2 dis - -
Finále V 5. místo 1 chyba ? Finále V 3. místo 0 chyb ? Finále V dis - -

    V - video

 

Všechny fotky a videa ZDE

 

Článek o akci se všemi nákresy parkurů, který vyšel v časopise Agility najdete ZDE

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

14.7.2012 - Den přivolávačských her Susan Garrett - instruktor Katka Lerlová. U nás na cvičáku jsme pořádali tuto akci poprvé a stálo to opravdu zato. Dlouho jsem si neužila takto den se svými holčičkami. Na této akci jsem si hrála s Kate a Budinkou. Katka měla seminář připravený úplně skvěle a hlavně byl nabytý informacemi. Pár her podle Susan jsem již se svými psíky hrála, ale právě tento seminář mi pomohl si uvědomit, kde všude jsem dělala chyby. A spoustu nových prospěšných her jsem se naučila. Nedělám teď nic jiného, než že si hrajeme s domečkama, pusť-drž je také na denním pořádku a mnoho dalšího. Hlavně jsem si uvědomila jak moc jsem nedůsledná. Že když holky pouštím z domečku, tak na povel volno to dělám jenom když si hrajeme, ale musím to dělat za každé situace. No a mnoho dalších podobných věcí. Susan Garrett má celkem 32 her, takže nudit se určitě teď už nebudeme :-)

 

Všechny fotky ZDE

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2. - 3.7.2012 - Seminář agility s dvojnásobnou mistryní světa Lisou Frick - Rožnov pod Radhoštěm. Prázdniny jsem zahájila seminářem agility s Lisou Frick. Původně měla cvičit Budinka, ale ta se bohužel 14 dní před začátkem akce zranila. Léčení propíchnuté nožičky klackem je strašně táhle, takže měla ještě antibiotika. S Aimynkou jsem se trochu bála, že mi seminář nic nedá, protože co si budeme říkat, všude jí uběhnu :-) Ale jak to nakonec dopadlo by nikdo nečekal, ani já :-) Dva dny před odjezdem jsem byla s Kate na vyšetření srdce (vyšetření Dopllerem), které opakujeme každý rok a pan doktor mne šokoval. Srdíčko je mnohem lepší a můžeme zkusit pár běhů. Pro mne i Kate skvělé zprávy, protože Kate agility moc chybí a když to prý bude jednou za čas rekreačně a nezačnou jí zase zlobit nožičky, tak můžeme!!!! Takže volba byla jasná, zkusím něco zaběhnout s Kate. Byl to masakr, po roce spolu zase na parkuru :-) Byla úžasná, sice odpolední část semináře jsem s ní vynechala a i ty dopolední jsem jí hodně šetřila, protože bylo 37stupňu a bylo to na ní moc. Neustále sprchování byla samozřejmost. Skočky jsme dávali co nejníže to bočnice dovolily. Prostřídala jsem jí i s Aimy, ale ta na mne v tom vedru pr..... :-) Běžela, ale svým tempem :-) No a když už Kate nemohla, tak nás zaskočila Kačka s Joki a Bára s Korzárkem. Kate to moc prospělo, hned po semináři jsme jeli na pět dní na chatu a ona jako by omládla, honila se s Budinkou na zahradě, furt chtěla něco cvičit :-)

No ale zpět k semináři. Na tuto akci jsme vyrazili, já s celou smečkou, Kačka s Jokinkou a Dextrem a Bára s Korzárkem. Holky jely na kukačku, ale nakonec i běhaly, protože byla škoda můj zaplacený seminář nechat propadnout, když psík nemohl. Vyjeli jsme už v neděli. Cesta trvala skoro 4 hodiny. Ubytování jsme měli zajištěné hned vedle stadiónu v chatce. Celá smečka se sehrála skvěle a díky holkám to byl fakt super výlet. Moc jim děkuji, že jely semnou. Dlouho jsem se takto nenasmála.

Co se týče vůbec samotného semináře, tak Lisa je dvojnásobnou mistryní světa v kategorii large se svým psem BOC Hossem, proto jsem se hlásila s Budinkou - large, ale nakonec vše dopadlo jinak. Lisa preferuje vedení před psem a snaží se být všude před ním a pomoci mu. Tam kde bych použila vysílačku nebo nechala psa pracovat samostatně, tak Lisa ne. Ovšem její vedení je dokonalé, když běží je to jako by to byla ta nejlehčí věc na světě :-).  To je tak asi jediné co k celému semináři můžu říci, co se mi podařilo vydedukovat :-) :-) Více jsem si z toho semináře bohužel neodnesla. :-) Ke svému vedení nám nic neřekla. Běhali se sekvence o cca. 10 překážkách, kde jsme pilovali hlavně dokonalou dráhu psa na skočkách. Určitě byla škoda, že Budinka běhat nemohla, protože by nám to dalo více. Mne celkově to celé zklamalo. Chyba určitě byla více na straně pořadatelů, než Lisy. Než jsem zaplatila celý seminář tak jsem se ujišťovala zda tam bude někdo kdo bude překládat. Bylo mi sděleno, že určitě. Hm, a ono nic. Kdybych tam neměla Kačku a Báru, tak bych ani nevěděla která bije. Když si vzpomenu na seminář s Lee Gibsonem, kde pořadatelé překládali úplně vše co řekl, že zajistili povídání v klubovně, které opět celé překládali. A Lee nám hodinu vykládal o anglickém agility, tak se to vůbec nedá srovnat. Pořadatelé by si měli uvědomit, že když člověk zaplatí čtyři tisíce, tak by si z toho rád něco odnesl. No jsem zase o něco chytřejší a v kapse lehčí :-) :-)

No a nakonec jsme si s holkami jely spravit náladu na místní skanzeny. Výlet fakt luxus. S 6 psi jsme byli trochu exoti, ale psíci mohli všude i bez náhubků a vzbuzovali velký obdiv :-) Ještě jednou moc děkuji holkám, protože díky nim to byl opravdu podařený výlet. A doufám, že se mnou ještě někdy někam pojedou :-)

 

Všechny videa a fotky jsou ZDE

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2.6.2012 - Intenzivní trénink agility - Jana Zemková - Opatovice n/L. První červnovou sobotu jsme já a Bára Truksová vyrazily směr Hradec Králové na intenzivku agility pod vedením Janči Zemkové. Akci pořádal cvičák Sirius v Opatovicích. Lidi na tomto cvičáku jsou moc příjemní a nálada byla skvělá, kéž by bylo více takových cvičáku kde lidi takto drží pospolu.

Na tuto akci jsem vytáhla Budinku i Aimynku. Kate jsem se rozhodla nechávat doma, protože by zbytečně byla zklamaná, že nemůže běhat. Tak si hověla u mojí mamky na gaučíku, jako správný důchodce :-). Budinka absolvovala celou intenzivku. Aimynka si pak zaběhala všechny parkury na konci bez rad instruktorky.

Jak pro Budinku, tak pro mne to byl docela zápřah. Parkury byly moc pěkný, běhavý a právě zde se ukázalo, že moje kondička ještě není úplně ok. Dokonce se mi několikrát i podlomili kolena, ale ustála jsem to :-) No co by asi člověk chtěl po mém tělu 7 týdnu po porodu, jsem asi moc náročná. Budinka krásně valila první parkur. Druhý, ještě taky šel, ale na konci už bylo vidět že toho má taky plné kecky. Dokonce ani střídání hraček nepomohlo, nakonec vyhrála bábovka, kterou moje tchýně upekla pro mého syna ke dni dětí a já kousek uloupila s sebou :-) :-) No Budinka je po paničce a je na sladké. To i poslední běh vysekla rychle.

Aimynka si musela počkat až nakonec, ale zase o to rychleji mastila :-) No a úžasně běhal i Korzárek od Báry. Je vidět, že už se krásně sehrávají, mastil rychle a dával pozor co Bára po něm chce. A na to, že první parkur byl docela těžký, tak ho dali fakt super.

Pod Janou Zemkovou jsem ještě nikdy necvičila a byla jsem mile překvapena. Není to tip instruktora co vám hned mezi dveřmi předělá vaší celou dosavadní práci, ale jenom dolaďuje a dočisťuje chybičky na parkuru. Což jsem opravdu ocenila. Její rady byly opravdu na místě a určitě jsem si z tohoto semináře něco odnesla. Můžu všem vřele doporučit si k ní jet zacvičit. Já určitě pojedu do Opatovic zase v září.

Byla to skvělá sobota v příjemném prostředí s dobrou společností. Ve čtvrtek jsi jdeme s Budinkou zaběhat k Tondovi Grygarovi, tak ten se asi nade mnou tak neslituje jako Janča :-) ale moc se už těšíme. Agility zdar :-)

 

Fotky z akce ZDE

 

 

 

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

16. - 17.6.2012 - Jahodový pohár Kladno - závody agility. Tak jsem po roce vyrazila na závody. Naposledy jsem byla v Anglii v srpnu, no a v ČR jsem byla na závodech v květnou minulého roku. Takže jsem se opravdu moc těšila :-). Pandiček se nás tam sešlo požehnaně, takže o zábavu bylo postaráno. Závody byly super zorganizované, jen finále trochu ztratilo pointu. Bylo rozdělené na malé a velké finále, kde podle umístění v ostatních bězích se do malého finále měli dostat psíci dobří, ale řekla bych že pomalejší nebo ty co chybovali. No a ve velkém finále měli být ti TOP - nejlepší z nejlepších. Nakonec v malém finále nebyl skoro žádný pes a ve velkém finále zase skoro všichni přítomní na závodech. Nějak jsem to nepochopila a byla to moc velká škoda. Aimynka i Budinka byly nominováni do velkého finále.

Co se týče pana rozhodčího z dalekého Španělska Josepa Boixe, tak jumpingy byli skvělé a tyto běhy jsem si  opravdu užila. Zkoušky a agility už tak moc ne. V podstatě se jednalo jak v sobotu, tak v neděli o jeden parkur, který změnil, např. tím, že přidal tunel, nebo posunul skočku o půl metru. Tyto běhy byly dosti lámavé a najít pro psíka plynulou trasu bylo dosti obtížné. Aimynku jsem nakonec z nedělního finále odhlásila, protože už na zkoušce bylo vidět, že je z těch neustálých stahovaček otrávená a nebaví jí to. No koho by to bavilo rozeběhnout se a hned se zastavit, a to po každé překážce :-) Budince to bylo celkem jedno ta byla naprosto happy :-) Trochu parkury postrádali nápad a nějakou tu duši. Připadala jsem si, že jsem se vrátila tak o pět let nazpět, kdy se takovéto tipy parkurů stavěli. Je to moc velká škoda a poučení, že když v propozicích člověk vidí cizího rozhodčího, ne vždy to musí být to pravé ořechové :-).

Aimynka si vyběhala v neděli 3. místo v zk. SA3 a Budinka 3. místo v jumpingu, odkaz na její běh ZDE. Budinka mne moc potěšila, protože konkurence v large byla opravdu velká.

Jinak víkend jsem si moc užila, bylo to moc fajn a už se těším na závody na Dobříši.

 

Všechny videa jsou ZDE

 

Na fotce: Historický okamžik, kdy boc Bára na svým prvním oficiálních závodech sama dobrovolně v neděli zalezla do domečku a šla spinkat :-)

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

 

29.5.2012 - Trochu vzpomínek na naše začátky s Kate. Při úklidu doma jsem narazila na staré fotky mne a Kate, když jsme začínaly s agility. Je to už skoro 9 let. Kate byly tři měsíce a s ostatními štěňátky na cvičáku se seznamovala s překážkami. Cvičák v Modřanech na břehu řeky už neexistuje, ale vzpomínky zůstávají. Byly to krásné časy prozkoumávání tajů agility a moc ráda na ně vzpomínám. Agility se běhalo úplně jinak. Parkury byly mnohem jednodušší a na závodech stačilo k umístění prostě doběhnout čistě. Nyní je tolik dobrých a rychlých týmů, že při takové konkurenci, už se musí řešit každá setina času a ne jenom bezchybný běh. No každopádně Kejtýšek mne provedl začátky agility a bylo to nádherné. Nyní si užívá zasloužilého důchodu a já se ji snažím rozmazlovat co jen se dá (i když je pravda, že vylízaný talíř od koprovky se páníčkovi o víkendu nějak nelíbil :-)).

 

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

26.5.2012 - Budinka v sobotu slaví své 4. narozeniny :-). Moc ti sluníčko děkuji za krásné čtyři roky, kdy jsem mohla nahlédnout do beardetího srdíčka a duše. A přeji ti hodně zdravíčka, mňaminek, šíleného lítání přes překážky a hodně klacíčku a hraček :-) Tvoje panička BB

 

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

19.5.2012 - Intenzivní trénink agility - Míša Lhotecká.  Sobotu dopoledne jsem strávila se všema holčičkami na intenzivce u Míši Lhotecké. Kate jako doprovod :-) A Budinka a Aimynka jako aktivní účastníci naší smečky. Trať byla dost technicky náročná, trochu mi připomínala parkury Finů  Janiti Leinonen a Jaakko Suoknuuti, nikde se moc nedalo rozeběhnout a co překážka to záludnost. Parkur opravdu hodně prověřil zda psovod dokáže vydržet pozornost od začátku, až do konce. Pokud v jedině části psovod zaváhal nebo se něčím nechal rozhodit byl to dis :-). Budinka běhala moc hezky a neztrácela driv, ani když jsem to zkazila desetkrát, což jí obdivuji :-) Aimynka byla jak když si někde za rohem šňupla :-), běhala rychle a všechno po svém :-). Je vidět, že jsme spolu dlouho neběhaly a bude nám chvilku trvat  než se zase sehrajeme. Ale měla z toho obrovskou radost a to je hlavní. Míša s námi byla trpělivá, za což jí moc děkuji.

 

 

Více fotek ZDE

 

Na fotografiích BOC Angie od Ivany a štěňátko Nova Scotia duck tolling retrívra od Ludmily.

 

 

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

14.5.2012 - Agility ve Zdibech u Míši Lhotecké. V pondělí jsme si já s Budinkou a Terka s Májou jely zacvičit k Míše Lhotecké na její nový cvičáček kousek za Berounem. Bylo to strašně příjemné a moc jsme si to užily. Můj to byl třetí trénink od porodu a hned takový nářez :-) Parkury byly hodně technické, ale Budinka mne moc mile překvapila a skvěle mne vnímala. Čekala jsem, že si bude běhat svoje parkury a panička jí bude šumák. Ale bylo to naopak, všechno jsem kazila zase jenom já a jenom já :-). Určo se k Míše ještě pojedeme podívat a budeme se moc těšit, až u sebe udělá nějakou intenzivku.

 

 

 

Více fotek ZDE

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

     -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

5. - 6.5.2012 - Víkend na cvičáku. O víkendu jsem vytáhla celou rodinu na cvičák a makali jsme jak barevný celý víkend :-) Tedy hlavně Honza, který za sekačkou nachodil několik kilometrů. Stále jsme se nemohli dočkat travičky a teď všechen volný čas strávíme sekáním :-) :-) Ale není nad super pocit si zaběhat na čerstvě posekaném trávníku.

No a v neděli jsem měla po skoro 6 měsících s Budinkou premiéru a konečně jsme si zaběhaly agility. Vytáhla jsem jí na hodinu k Hance a bylo to moc super. Bohatě mi stačili jen dva parkury a měla jsem opravdu dost. Bála jsem se, že Budinka po tak dlouhé pauze bude jak splašená a moc si nebudeme rozumět, ale docela to šlo. Už se těším tento týden si jdeme ve středu zaběhat zase a tentokrát jak s Budinkou, tak i s Aimynkou. Můj diář se postupně začíná plnit tréninky u různých instruktorů a intenzivkami, tak snad brzo budu s holkami na jedné vlně a budeme moci na nějaké ty závody.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

22.4.2012 - Naše rodina má o člena více :-)  Není to ovšem zástupce z řad psích, ale lidských. Dne 12.4. se nám narodil druhý syn Patrik (50cm, 3160g). Ve středu jsem byla ještě na cvičáku a odtrénovala jsem tři hodiny, no a ve čtvrtek jsem si odskočila do porodnice :-). Byla to zase rychlovka, Páťa byl na světě za 40 min. od příjmu v sesterně. Paní porodní asistentka myslela, že s manželem jen žertujeme, protože jsme měli oba úsměv na tváři a vtipy hýřili, až do posledních 10ti minut před tím než Páťa přišel na svět. Ovšem porodem to všechno začíná a tak doufám, že tak jako měl Patrik pohodový a veselý vstup na tento svět, tak ho bude veselá nálada a štěstí provázet celým jeho krásným životem.

No a deset dní po porodu jupí na cvičák, školka pro štěňátka nepočká :-) Tak jsme naše miminko seznámili i s maminky prací. Teď se jen postupně dát dohromady a už se moc těším, až se s Budinkou a Aimy začneme zase sehrávat na parkuru a dostávat se všichni tři do kondice. Já po porodu, Aimynka jak koulička a Budinka jak, když jí někdo vystřelil z praku. No sranda musí být :-).

Kate nám bohužel stárne před očima, každý měsíc si připadám, že vidím jiného psa. Přední nožičky jí zlobí obě dvě, takže někdy je jak štěňátko a skotačí a jindy se zase za námi belhá. Tak uvidíme zda s námi ještě bude moci na procházky, až se oteplí.

V červnu nás čekají první závody v Kladně, tak máme co s Budíčkem a Aimynkou dělat :-)

 

 

 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

3. - 4.3.2012 - Seminář s Turid Rugaas - řeč psího těla. V sobotu jsem absolvovala seminář norky Turid Rugaas, která patří ke světově uznávaným etologům. Seminář se konal v KC Vltavská na Praze 7, v neděli na Praze 1. Turid Rugaas je ve světě etologů a trenérů velkým pojmem. Uznávají ji nejen odborníci, ale i běžní majitelé psů, je čestným hostem na přednáškách po celém světě. Její knihy (Konejšivé signály a Štěkání) vyšly v mnoha jazycích, včetně češtiny. Obě knihy mohu vřele doporučit. Žije se svou rodinou, psi a koňmi na malé farmě uprostřed norských lesů.

 

A teď k samotné přednášce. Turid na začátku semináře mluvila, hlavně o tom, že lidé by si měli uvědomit jakého psa si pořizují. Za nejvíce zkažené plemeno považuje border collii. A to, kvůli tomu, že si jí pořizují lidé k úplně jinému účelu než byla vyšlechtěna. Většina problémů vzniká právě kvůli špatně vybranému plemenu.

Na semináři byla možnost si nechat o přestávce od Turid podepsat knihu, čehož jsem samozřejmě využila :-). Ovšem po přestávce (kdy si všichni nadšeně uklízeli podepsané knížky do tašek) bych řekla, že doslova všechny šokovala. Řekla nám, že se ve světě kynologie děje hodně nového a výzkumy prokázaly spoustu novinek. Ale co mezi ty novinky patřilo to všechny málem srazilo ze židlí.  V podstatě nám bylo řečeno, že to co jsme dělali doposud je najednou špatně. A co nám tak zázračného řekla: 1. Házení míčku, klacíků, aportů se nesmí - je to stres pro psa. Turid říká, že tak podporujeme jeho pud lovit, honit všechno co se hýbá. Při této činnosti se zvyšuje hladina kortizolu v krvi a díky tomu odumírají mozkové buňky. A přeci nechceme mít psy bez mozku :-). Dotaz od posluchačů - " a co když můj pes přede mne pokládá míček a chce ho házet, to ho také trápím?". Odpověď byla - " ano, to my jsme ho to naučili, jedná se tedy o naučené chování z naší strany" 2. Přetahování  je nebezpečné pro psa a hrát si mají jenom štěňata. Přetahovat se s psíkem je nebezpečné pro jeho zuby. A na dotaz -  "jak si tedy máme s psíkem hrát?". Byla odpověď - " když jsme dospělí, tak si taky přeci nehrajeme". V tento moment jsem už měla zbořený celý svět. Vždyť celým kynologickým světem teď letí "hrajte si" je to to nejlepší. A najednou, dle různých výzkumů zjistili, že tím psům ubližujeme? Na dotaz zda dogfrisbeem psovi ubližujeme také byla odpověď "ano zbytečně psa stresujeme a např. ve Švédsku už nikdo dogfrisbee nedělá". 3. Pes si nejlépe vyhraje z jiným psem. Páníčci jsou rodiče, a tak máme své psy vychovávat, najít jim práci, ale ne si s nimi hrát.

 

Je pravda, že jsem z přednášky odcházela s hlavou jako pátrací balon a nevěděla co si o tom myslet.  Až do dvanácti v noci jsem nad tím přemýšlela.  Když jsem si však ve dvanáct lehla do postele nedalo mi to, popadla jsem ještě její knížku Štěkání - zvuk psí řeči a četla jsem a četla. Když jsem přečetla poslední stránku, dala jsem Turid za pravdu. Ne, že bych souhlasila s tím, že si nemám se psem hrát nebo, že mu na procházce nemohu hodit klacek. To mi nikdo nevezme, hrát si budu se všemi svými psíky, co to půjde. Vždyť agility je jedna velká hra :-). Myslím, že Turid to podala velmi striktně a nekompromisně, ale myšleno to tak nebylo. Uvedu jeden příklad na své bearded collie Budince.

Kdo zná Budinku ví, že je to takový psycho psík, ale kdo to z něj udělal, že by jeho psycho panička :-) No jasně. Když byl Budince tak rok, zápasily jsme s ošklivým zlozvykem -  nahánění cyklistů a běžců. Během chvilky se mi podařilo Budinku tento zlozvyk odnaučit. Teď jsou Budince 4 roky a z ničeho nic se to vrátilo. Dlouho jsem dumala, kde se stala chyba, co dělám špatně. A najednou mi to došlo! Vzhledem k tomu, že jsem teď těhotná nemohu Budinku moc dobře vylítat, a tak jsme každý den chodily za barák a já jí házela míček. Klidně 20 minut. Ona na mne štěkala a já házela a házela. A to je ono, vždyť já jí celou dobu říkám "vidíš letí to, chyť to, hoň to" a pak se divím, že loví všechno. No rozhodně se míčku a hraček nevzdáváme, ale pohled na klasické aportování za domem se u mne změnil.

Je na každém, jak si to vyloží a jak informace od Turid uchopí. Já se snažím vysosat z takovýchto seminářů to pro mne podstatné, ale rozhodně ne předělat celý náš systém výchovy, hry atd. A tento seminář mi dal hodně. Mám najednou na své psy úplně jiný pohled, připadá mi že je dokážu lépe číst.

Uvedu ještě jeden příklad na již zmíněné Budince. Dost často se nám stávalo, že jsme v lese potkaly podezřelého může a Budinka proti němu udělal výpad. Ne, že by ho šla zakousnout, ale spíše zastrašit. Tyto situace byly dosti nepříjemné. Sama jsem se dokázala vžít do kůže oněch pánů a určitě bych se necítila dobře, kdyby se na mne řítil neznámý pes. Nyní už vím, že jediný problém byl, že jsme šli s těmito pány vždy proti sobě napřímo. Nyní stačí udělat jen malý oblouček okolo nich a Budinka si jich ani nevšimne. Dřív jsem jí za to hubovala, teď už jí  chápu, že to pro ní byla snad více nepříjemná situace než pro toho pána a není nic jednoduššího než se tomu vyhnout.

 Je to skvělé, když umíte číst ve svých psech.

 

No a ještě pár zajímavostí od Turid:

1. Psi nejlépe vidí červenou, žlutou a zelenou barvu. Překážky na agility by měly tedy být bílé, žluté a oranžové.

2. Štěně by mělo být u matky do min. 10 týdnů.

3. Jak řešit problém, pokud nám pes žere jídlo ze stolu? Prostě tam to jídlo nenechávejte. Hubovat mu za to znamená, že jdeme proti jeho přirozenosti.

4. Jak řešit problém, že psík demoluje byt? Chyba už nastala, při učení, jak být sám doma. Musíme postupovat krok za krokem. Nejdříve odcházíme jen po minutách. Pokud potřebujeme odejít třeba do práce, musíme psíkovi najít hlídání. Hlavně u štěňátka je potřeba začít se samotou velmi, velmi pozvolna.

5. Psi nejsou agresivní od přírody - děláme to z nich my!!!

6. U psů je důležitá mentální stimulace. MS jsou hlavně čmuchací práce, poznávání okolí atd.

7. Na otázku zda dát psíkovi košík, pokud nám venku žere co nemá. Byla odpověď: "Dáte také svému dítěti košík, když nechcete, aby jedlo čokoládu?". Pes by měl reagovat na signál, že nesmí.

 

No mohla bych tady psát do nekonečná, seminář to byl opravdu zajímavý. Nedělní den jsem pak věnovala tomu, že jsem se všema třemi holkami šla do lesíka a vesele zkoušela co vše jsem se nového dozvěděla. A z některých věcích jsem byla unešená jak fungují. Určitě bych šla na tuto dámu, pokud bude někdy v ČR znovu i přesto, že některé informace byly šokující. Vždyť máme přeci všichni svojí hlavu a víme co se svými psy chceme dělat a jak to dělat. Nemůžeme jenom proto, že přijde něco nového  předělávat celý svůj systém učení, ale jenom si z toho vzít to pro nás užitečné. Vždyť co by tomu řekli ty naše němé tváře, kdyby jsme jim každý dva roky, překopali celý jejich svět. Na to je jejich život příliš krátký. A to je dle mého názoru moc důležité si uvědomit.

 

Pokud chcete svému psíkovi lépe porozumět nebo si přečíst prostě zajímavou knihu doporučuji tyto: Konejšivé signály a Štěkání od Turis Rugaas a Svého psa nestřílejte od Karen Pryorové.

 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

25.2.2012 - Intenzivka s Martinou Konečnou + odpoledne v lese. Dnešní sobota byla ukázka toho, že jaro už je za dveřmi. Sluníčko hřálo a já si užívala psíkový den :-). Dopoledne na intenzivce s Martinou Konečnou, bohužel už jenom jako divák (okamžik, kdy se naše rodina rozroste o dalšího člena, už je za dveřmi :-)). Ale bylo se opravdu na co koukat. V dopolední skupince byla Iva s Luckym, Lucka s Fredíkem a Jana Schnabalová se svými bockami. Tak jsem se snažila pořídit nějakou tu fotečku. Martina dala holkám pěkně do těla. Ve středu nám ještě na cvičák přivezli nový povrch, který není ještě udupaný. Takže vůbec uběhnout vše v tempu byla pěkná makačka. Nevím jak v ostatních skupinkách, ale z této odcházeli po čtyřech nejenom psi :-).

No a rovnou z intenzivky do lesíčka. Nejdříve dobrý oběd a pak utahat zbytek smečky v lese. Budinka byla prostě k neunavení, ale večer nakonec padla za vlast :-) Bree usnula pro jistotu už v autě. Byl to super den a doufám, že bude s teplým počasím více takových.

 

FOTO ZDE

 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

18.2.2012 - Konečně se nám po šílených mrazech oteplilo, a tak jsme mohly vytáhnout na cvičák celou smečku, včetně důchodců :-). Agility si zaběhala hlavně Aimynka s Ivou, a bylo se na co dívat. Aimynka měla super den a mastila jak o život. Já s Budinkou jsem si trénovala jen tři překážky, protože více stejně už neuběhnu, ale i tak se Budinka nějak na překážkách šetřila. Nevím zda je to tím, že byla před měsícem na operaci nebo zda je tak chytrá a šetří mne :-) Každopádně v červnu nás obě čeká dřina dostat se znovu do kondice. Bree si poprvé zkoušela oběhnout bočnici a byla to sranda, je to prostě piraňa, visela Ivě furt na rukávu a měla z toho strašnou prču. Tunýlky už mastí sama a Ivu k tomu rozhodně nepotřebuje :-) Kate, Lucky a Nika dělali obecenstvo, ovšem pro jistotu v buňce, protože Kate by z toho asi měla infarkt, že nemůže běhat. Je to moje kočička, tak strašně by chtěla pracovat a já jí to zakazuji. Ale myslím, že večer mi dala za pravdu, i přesto že byla jen jako doprovod nemohla se ani hnout a všechno jí bolelo. Docela si mi povedlo i pár luxusních fotek, vůbec jsem si nemohla vybrat. Začínám být se svou zrcadlovkou konečně na jedné vlně :-)

 

FOTO ZDE

 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

11.2.2012 - Venku -13°C a já a Iva jdeme protáhnout Budinku a Bree na cvičák. Jsme normální - ne :-). Kate a Aimynku jsem nechala doma, protože taková zima se jim rozhodně nepáčí.

Breeuška roste jak z vody, už je to pěkná nohatka a konečně se začíná hrát s Budinkou. Sice Budinka je na ní občas ještě hrrr, ale myslím, že ještě tak dva měsíce a bude to naopak. Konečně Budinka bude mít parťačku na hraní. Kate a Aimynka jsou již dámy v letech a na její skotačení nejsou moc zvědaví.

A co agilitění? Bree už běhá hezky tunýlky, ale je to ještě miminko a vydrží pozornost asi tak minutu :-) :-) Jen ať si holčička užije dětství a Iva to její dětské skotačení. No a já jsem nakonec běhání s Budinkou vzdala a protáhla jí Iva na parkuru. Přeci jenom za dva měsíce mám termín porodu a nějak trochu mezi překážkami ztrácím orientaci.

Takže shrnuto podtrženo, super dopoledne, psíci se spolu proskotačili ve sněhu a my řádně promrzly.

 

FOTO ZDE

 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

13.2.2012 - Konečně jsem se rozhoupala a udělala svůj vlastní web. o mne a mých psích slečnách Kate, Aimy a Budince. Vždy, když mne jednou za čas chytne vzpomínková nálada, tak si ráda sednu k webu Pandiček a prohlížím si archivy. Je to super si během chvilky vzpomenout co se za uplynulý rok stalo a jak úžasné chvilky jsme se svýma psíky prožili. A tak bych si ráda archivovala touto cestou i své vzpomínky a hlavně super fotečky svých hafíků.